Tajná výprava – akce turistického kroužku

Poslední květnové páteční odpoledne se malí turisté se svými rodiči sešli před školou s napětím a velkým očekáváním kam tentokráte povedou jejich kroky. Kde si rozestelou pelíšky a uloží se ke spánku. Nejdříve předala paní vychovatelka rodičům zašifrovanou zprávu. Pak už jen pusa na rozloučenou a vydat se za dobrodružstvím tajné výpravy. Jako obvykle vyluštit první zprávu - jakým dopravním prostředkem se nejdříve vydáme. A potom ve skupinkách přijít na to, kdo nás s větrem Foukáčkem bude výpravou provázet, kam máme jet a kdo nám předá další zprávu? Víme, že pojedeme autobusem do Louňovic pod Blaníkem, kde před zámkem máme najít princeznu Barunku a na cestě nás bude provázet vítr Foukáček s rytířem Artušem. Společně jdeme na zastávku a vyhlížíme netrpělivě autobus. V Louňovicích na náměstí hledáme princeznu Barunku. Zatím však vidíme jen paní učitelku s kočárkem. Hrneme se za ní. A hle! Jak se asi jmenuje miminko paní učitelky? Přece Barunka! Zprávu nedostáváme zadarmo. Musíme splnit jeden z úkolů rytíře Artuše. A tak z hlaviček dolujeme známé krále, císaře a panovníky. Splněno! A tak čteme další zprávu s pokyny kam dál. Dozvídáme se, že máme nastoupit do autobusu číslo 553 a vystoupit v Ratměřicích. Abychom obdrželi další zprávu, nesmíme po dobu cesty autobusem promluvit. Než nastoupíme do autobusu, stíháme svačinku a pohrát si na místním hřišti pro děti. V Ratměřicích se ve zprávě od Foukáčka a jeho společníka rytíře Artuše dozvídáme, že se po modré turistické značce máme vydat k rybníku Jordánek a bedlivě pozorovat okolí. U rybníka běžíme k vodníkovi. Ten má pro nás další zprávu. Jenže nám jí dá, až ho malí turisté přemůžou v přetahování lana. Ti malí moc síly nemají. Protože si kamarádi musí pomáhat, přidávají se i ti starší. Vodníka přemůžou. A je tu zpráva kudy se máme pěšky vydat. Přímo do kopce! Cesta nás dovede k památníku bitvy u Jankova, kde na nás čekají zástupci bitvy u Jankova – ze strany „Císaře pána“ a Švédů. Nejprve krátká přednáška o této bitvě. A pak už si s maketami zbraní zkoušíme, jak taková bitva vypadala. Získáváme další zprávu s pokyny kudy jít. Už jsme docela unavení, sluníčko začíná zapadat a my bedlivě sledujeme cestu, kde by mohla být uložená další zpráva. Jsme unavení a místo přehlížíme. Musíme se vrátit. A pak - s malou nápovědou jsme našli zprávu poslední. V ní se dozvídáme, že hlavy složíme v jedné z učeben Základní školy v Jankově. A tak se vydáváme ke škole. Nejdříve umýt ruce, připravit pelíšky a je tu čas společné večeře v podobě toustů. Potom už je tu večer plný her, společného povídání. Večerka a noc snění…Ráno snídaně, uklidit pelíšky a netrpělivě vyhlížet mámu s tátou. Najdou nás? Našli! A už je tu čas loučení a s ním těšení se na výpravu další!