
Co jsem se letos dozvěděla 2017–2018
Co jsem se letos dozvěděla 2017–2018
Max : „ Séba blije. Ráno blil už potřetí.“
Na vycházce chlapeček pobrekává.
Marcelka : „ Andrejko, pojď, vezmi ho za ruku, trochu ho rozveselíš.“
Andrejka : „ Myslíš ?“
Kuba schválně počůral Františka.
Já : „ Proč jsi to udělal ?“
Kuba : „ Protože tam byl volnej záchod a on stejně čůral do mýho.“
Vytrhávání z papíru.
Bára : „ Se mi to trošku omylem přetrhlo.“
Max : „ Zítra jedeme do Moravy k dědovi, budeme betonovat žumpu a taťka bude pít slivovici.“
Já : „ A děda si ji vyrábí sám ?“
Max : „ Jo. A švestky sbírá u souseda.“
Bára jde se mnou na vycházce za ruku : „ Hmmm, tak teda pěkně prdim. Nevadí ti to ?“
František : „ Paní učitelko ?“
Já : „ Ano ?“
František : „ Můžete na minutku ?“
Já : „ Kde máš bráchu, Fildo ?“
Filda : „ Šel k doktorovi na fotku se zubem.“
Andrejka k Mařence : „ …..podle toho, co řekne Kamilka. Ona je šéf, ona nás živí.“
Dušičky.
Já : „ Ví někdo, co je dnes za den ?“
Bára : „ Dnes jsou sudičky.“
František : „ Co budete dělat dnes odpoledne ?“
Já : „ Vezu maminku na chatu.“
František : „ Budete tam spát ?“
Já : „ Já ne, jen maminka.“
František : „ Sama ?“
Já : „ Ne, s pejskem.“
František : „ Kde máte chatu ?“
Já : „ V Mladé Vožici.“
František : „ Kousek daleko ?“
Cestou z vycházky.
Já : „ Děti, zrychlíme. Jednak mám chuť na ty knedlíky a taky už se mi docela chce…“
Zuza : „ Tak se, Kamilko, vyčůrej tady u značky na trávníček a my na tebe počkáme.“
František : „ My jsme nabourali v lese. Taťka jel, jel, jel, koukal tamhle, tamhle, tamhle…. no prostě po vejrech a už to bylo.“
Zuzka mi přinesla ukázat botu s tím, že má nové.
Já : „Ty jsou moc krásné.“
Zuza : „ No a ta druhá je stejná.“
Na vycházce.
František : „ Ty máš, pani učitelko, krásně namalovaný prsty. Ale ty packy máš studený. Dej mi je, já ti je oteplim.“
Při obědě.
Andrejka ( nadšeně) : „ Pani učitelko !! Todle až UCHUTNÁTE,
tak si budete chtít přidat !“
V lese leží přes cestu dlouhá užovka, všichni jsme úplně ticho.
František ( šeptem ) : „ Myslim, že se trochu bojim. Nevim, jestli to neni had škrťoun.“
Kluci ráno trochu zlobí.
Já : „ Tak ale to si děláte srandu !“
Po chvíli stejná situace.
Andrejka : „Tak ale to už si vážně děláte srandu, pánové.“
Na vycházce.
Bára zaběhla za roh a rychle se vrací zpátky.
Já : „ Kam jsi běžela ? Víš, že jsi mě chviličku vůbec neviděla ?“
Bára ( hlasitě brečí ) : „ Já jsem se pomátla !“
Já : „ A kam jsi běžela ?“
Bára : „ No vždyť to řikám. Nevim. Jsem úplně pomatená.“
František : „ Kdybyste chtěla husu, tak můžete přijet k nám. My vám jí píchnem a hned si jí odvezete.“
Na vycházce si povídáme.
Kačenka : „ To jsme si povídali včera v kruhu.“
Míša : „ Jo a pozejtří taky.“
Na plavání.
Já : „ No vidíš, Andrejko, jak jsi hodná.“
Andy : „ Já sama nevim, co to do mě vstoupilo, že jsem tak zhodněla.“
Já : „ Zuzanko, proč nechceš Lukáše do domečku ?“
Zuza ( způsobně ) : „ Protože si tu chci hrát pouze s holkami.“
Na vycházce.
Já : „ Andrejko, tak už dost. Poslouchej mě, co říkám.“
Andy : „ Ty jsi určitě taky neposlouchala, když jsi byla tak malá jako já. Schválně se zeptej svojí maminky.“
Na vycházce.
Holky : „ A poběžíme zase z kopce ?“
Já : „ Tak se mě držte, ať si nezvrtnete kotník jako já o prázdninách.“
Andy : „ To se mi stát nemůže, já jsem ještě mladá.“
Na vycházce.
Já : „ Tak trochu zrychlíme. Já už mám hlad.“
Bára : „ Tak šup, šup, pánové, Kamilka má hladíček.“
Andy : „ Já jsem u babičky jezdila na bobech a byla jsem pangejťák.“
Já : „ Co jste dělali o víkendu ?“
Bára : „ Pařila jsem na tabletu.“
Andy : „ Pani učitelko, já si klidně ten čaj naleju sama, abyste se nemusela trápit.“
Pí. Plíhalová : „ Maxi, co to máš na tváři ?“
Max : „ To nic, to mám od fousů.“
Já : „ Taťka tě ráno poškrábal ?“
Max : „ Ne. Od fou- sů. Začaly mi růst.“
Andy : „ Míšo, připadá ti normální vystrkovat na nás nahou prdel ?“
Lukáš : „ Já když zlobím, jdu na převýchovu k dědovi.“
Pí. uč. Marcelka kašle.
Andy : „ Ty jsi nějaká nastydlá jako já.“
Marcelka : „ No, asi jsem to chytla od tebe.“
Andy : „ Nebo od někoho jinýho, viď.“
Bára : „ Pani učitelko, nám akorát došly papíry na kreslení. Tak jsem myslela, jestli byste nám skočila do papírnictví.“
Andy : „ Kamilko, něco se stalo ?“
Já : „ Ani ne, proč ?“
Andy : „ No, že tu lítáš jako splašená.“
Max : „ U nás na rybníku bydlí kačer a kačenice.“
František mi dává velikonoční výslužku: „ Nesu ti sladkůstky. A, prosim tě, tu hrušku si umej.“
Andy i paní Plíhalová si ve stejný okamžik vytahují elesťáky.
Alenka : „ Taky ti lezou kalhoty, Andrejko ? Čím to bude ?“
Andy : „ Protože jsme tlustý.“
Honzík : „ Můžu si půjčit žulenku ( žíněnku) ?“
Bára : „ Kubo, pojď se mnou na koberec.“
Kuba K. : „ Nejdu. Teď na tebe nemám čas.“
Kuba K. : „ Pani učitelko, Adina nám to chce zbořit.“
Já : „ A proč, Andy ?“
Andy : „ Protože Míšu bolí prst a já jsem dostala nápad.“
František : „ Babička říkala, že tý zmrzlý kachně nepomůže ani svařák.“
Andy : „ Pani učitelko a to víte, že Kuba řikal : do prdele ?“
Proč máme pupík ?
Andy : „ Aby nám nevytejkalo jídlo a pití z břicha.“
Zuza : „ Abychom měli hezkou vzpomínku, že jsme byli malinký.“
K čemu slouží semafor ?
Andy : „ Aby řidiči nepodváděli.“
František : „ Čápi v zimě odlétají do krajin.“
Já : „ Andrejko, hlavně si převlékni tepláky na ven.“
Andy : „ No jistě. To bych si totiž ani nedovolila, jít v těhle.“
Půlím papíry nožem na koberec.
Max : „ Ježíš, to nechci vidět, jak se řízne.“
Na topení leží tričko.
František : „ Jo, tak to je Andrejky, to poznám po čuchu.“
Ondra : „ V paneláku jsme měli větší obývák. Na šířku i na dlouhu.“
Max : „ Když byl můj táta mladej a velkej, tak nosil náušnici.“
František : „Pani učitelko, viděli jsme na vycházce slepýho. A to byl had.“
Co dělá taťka v práci ?
Andrej : „ Pracuje s chlapama.“
Dan Č. : „ Moje maminka v práci míchá asfalt. Vařečkou.“
František : „ Mamka dělá v důchodu v pošťáckym autě.“
Pavlík : „ Mamka je na mateřský.“
Já : „ A víš proč ? Co to znamená ?“
Pavlík : „ Že nemá čas na práci.“
Ondra : „ O Den matek se maminka měla jako v hotelu.“
Max : „ Taťka řikal, že když někomu nevoní cecemka a prasečí polivka, tak není myslivec.“
Zuza se dohaduje s klukama a končí diskuzi : „ Jak chceš, jak chceš, ale jáááá… odcházím !“
Pí. Plíhalová : „ Ondro, ty jsi dneska nic nesnědl.“
Ondra : „ Protože jsem včera sněd doma skoro všechny křupky.“
V lese.
František : „ No tak to je ale tlustá žába. Asi má v břiše žabátka.“
Pavlík : „ Taťka mě včera donutil odnést pokakanou plínu po Karolínce do koše. Bylo to těžký, ale vydržel jsem.“
Děti si stelou postýlky.
Ondra : „ Pani učitelko, já nevim, jak dát ten bílej ubrus na postel.“
František : „ …to byla polární sova.“
Já : „ Nemyslíš sovu sněžnou ?“
František : „ Tak teď ti nevim, holka.“
Míša : „ Až budu dospělý, tak bych chtěl být upírem.“
Max : „ Kamilka dneska našla v lese dva kozáče.“
Ondra : „ Já jsem to sluníčko nakreslil trochu jako srdíčko, protože mám moc rád svojí maminku.“
Jak se říká mamince od štěněte ?
Bára : „ Štěnice.“
Pavlík : „Brambory nejim. Doma mi je nedělaj.“
Honzík : „ Náš táta se narodil u babičky.“
Ondra : „ Pani učitelko, jestli nechcete mít odřený nos, kupujte v Lidlu třívrstvý kapesníky.“
Bára : „ Já jsem slyšela, že odněkud utekli dva lvi : jeden jaguár a jeden tygr.“
František : „ Ty jsi, Kamilko, moje láska. Já tě nikdy neopustim. Mohl bych se s tebou oženit…..nooo, oženit úplně ne, ale stejně tě miluju.“



