Co jsem se letos dozvěděla 2015–2016

Lucka : „…a z břicha vyskočila babička a Karkulka..“
Já : „ A ?“
Lucka : „ A obě myslivcovi zatleskaly.“

K obědu jsou švestkové knedlíky.
Matěj : „On to hází do koše !“
Mathi : „ Ne ne, jen ty olivy !“

Na vycházce.
Kristý : „ Náš taťka umí uvařit jen rýži z pytlíku.“

Oběd.
Já : „ Nemáš ten příbor obráceně, Eliško ?“
Eli N. : „Ne. Já jsem na příbor obojíručka.“

Na vycházce.
Děti sbírají kaštany ve slupce.
Tom : „Au, au, to strašně píchá.“
Eli N. : „Tebe to možná píchá jako svině, ale mě vůbec.“

Malujeme slunečnice.
Já : „…a pak ty stonky.“
Jiřík : „Už to mám ! A teď ty stojánky ?“

Řízené činnosti, ovoce x zelenina
Já (držím papriku ) : „Ale jděte. To si mám vážně myslet, že nevíte, jak se jmenuje tahle zelenina?“
Davídek : „Že by to byla paprika ?“

Jenda k Ráďovi po spaní, kluci si skládají peřinky : „ No, jen se podívej. Tomuhle se říká moc pěkný balíček.“

Ráno při volných hrách.
Laura : „ Budeme si hrát, kolik nám jako je ?“
Sedí, ukazuje na děti, ty odpovídaji : „šestnáct, sedmnáct..“
Laura : „ A mně osmnáct nebo devatenáct.“
Justý : „To ne ! To už budeš babička.“

Na vycházce.
Já : „ Tedy děti, dneska je ale teploučko.“
Tom v oteplovačkách : „ No. A já mám zrovna horký kalhoty.“

V ranním kruhu.
Já : „…ano, mně se taky stýská. Teď je můj taťka dva týdny v cizí zemi a je mi po něm smutno.“
Ráďa : „Aspoň nemusíš vařit.“

Mathi se pokouší opravit hračku.
Já : „ Myslíš, že to zvládneš ?“
Mathi : „Jasně. Jsem opravář amatér.“

Já : „ Elinko, proč ses nepřevlékla do třídy ? Proč máš to, v čem jsi přišla ?“
Eli F. : „ Já jsem asi ztratila ty školkovní kalhoty.“

Na vycházce se v jednu chvíli doslova svalila holčička na zem.
Domča rychle přiskočí a pomáhá jí vstát : „Teda ty jsi… Musíš koukat na cestu, ty trdlo.“

Davídek vypráví dětem něco veselého, děti se smějí.
Ráďa : „…fakt, jo ? To je sranda !“
Davídek : „ Já vím. Jsem vtipálek po taťkovi.“

Na vycházce, holky se věší na Dominika.
Já : „ Holky, co se na něj pořád věšíte, dejte mu chvíli pokoj.“
Šarlot : „My se nemůžeme dohodnout, kterého máme.“
Eli N. (zkušeně) : „ Ale voni jsou stejně všichni stejný.“

Domča k Mathimu : „Tak co s těma holkama uděláme ?“
Mathi : „ Já nevim, To je furt něco.“
Domča : „ Hele, tak si je vyměníme a počkej, jak budou čumět.“

Mathi mě přes několikeré napomenutí neposlechl.
Já : „Tak Mathi, odpočinek u stolečku.“
Mathi (přichází se smutným výrazem) : „Kamilinko moje milovaná, pusť mě, prosím, hrát.“

Hra na obchod.
Lucka : „ Jé, já koupím tohle.“
Mathi : „ Můžeš. Dáš mi 18 babek.“

Kristý : „ Nejradši chodím po o, protože mi nejde ve školce spát. Ale když mám plyšáka, tak mi to docela jde.“

Po zápisu do ZŠ.
Ráďa : „Nejvíc se mi líbilo, jak mi všichni říkali, že jsem moc šikovnej.“

Mathi přišel ráno s mobilem a fotí mě.
Já : „ No Mathi, tys mě vyfotil !“
Mathi (dá mi ruku kolem ramen): „Já jsem si tě, Kamilko, vyfotil, aby se mi tobě ve škole
nestýskalo.
Já jsem viditelně dojatá.
Mathi : „ A nebul.“

Na vycházce.
Kuba : „Támhle je husa divoká.“
Já : „ Mám hlad. Radši bych si dala husu domácí. S knedlíkem a se zelím.“
Kuba : „ Souhlas. Bez zelí. To nemusim.“

Na vycházce.
Ríša : „To je ale hezkej vejlet !“

Kristý : „ Mám jednu babičku a jednu babušu. Babuša se jmenuje Marie a babuší děda Petr.“
Holčička : „Před Vánocema to bylo s taťkou fakt napínavý. Jsme šli do lesa a já a ségra jsme musely sedět na bobku a koukat, jestli nejde myslivec, když taťka řezal ten stromek.

Já : „Tys včera , Ráďo, nebyl ve školce, byl jsi doma s taťkou?“
Ráďa : „ Hmm.“
Já : „Tak to jste měli pánskou jízdu.“
Ráďa : „ Ne. My jsme byli doma.“

Kristý : „ Že se říká, že domácí je lepší než kupovaný ?“
Já : „Určitě.“
Kristý : „ A vy musíte všechno kupovat, když jste v tom paneláku ?“ I vajíčka ?“
Já : „Někdy mi domácí vajíčka přinese p.uč.Marcelka a když nemám, tak zaběhnu do Lidlu koupit.“
Kristý (soucitně) : „Chudinko.“

Na vycházce.
Šarlotka : „ Paní učitelko, já vám vezmu tuhle kytičku do školky a vy si jí můžete doma zasadit.“
Adélka : „A nevíš, kde by si jí zasadila ? Asi v obýváku na koberci, ne ?“

Kluci se o něco přou.
Ráďa : „Nééé nééé, tak to nééníí .“
Mathi : „Jo jo. A pak budeš brečet jako želva.“

Na vycházce.
Ríša : „Ten Matěj už je zase jako prase.“

Matěj : „Chtěl bych mít doma tyrantuli, aby mě hlídala.“

Já : „ Jak se jmenuje taťka, když miminko je štěně a maminka fena ?“
Lucka : „ Fén.“

Eliška N. : „ Můj táta nic pořádnýho na hlavě neumí. Jenom culík.“

Kristý : „ Naše kočka, když má koťata, tak se o ně vůbec nestará. Furt někde cajdá.“

Na vycházce si holčičky v hloučku a s hlavami u sebe něco šeptem vyprávějí.
Najednou Laura zakloní hlavu : „ No to si děláš prdel !“

Jazykové činnosti na vycházce s Kristýnkou :
J jako jůspíkingliš
T jako tyvago
O jako olavka
B jako blije

Já : „ Mathi, co to děláš ?“
Mathi : „ Nakrejvám ploštice.“
Já : „ A myslíš, že to bude fungovat ?“
Mathi (odměřeně) : „ Jo. Tohle je táta, tohle máma. Už se zapojili. To já vim. Můj táta je myslivec.“

Kluci se baví o počítačových hrách.
Matyáš : „ Hele, když hraješ se srabíkama, tak to frčí jako blázen.“

Ráďa : „ Zase máme koťata. Prodáváme je zdarma.“

Na vycházce  u rybníka.
Luci : „ Pani učitelko, proč ten kačer pořád honí tu kačku ?“
Já : „ Asi našla něco dobrého k obědu a on jí to chce vzít.“
Mathi : „ Ale prdlajs ! Von jí honí, protože aby měli mladý.“

Honzík : „Včera jsem taťkovi na pouti vyčistil peněženku. Ale to nevadí. Von má hodně vyděláno.“

Mathi : „Taťka jel na tý motorce tak rychle, že jel rychlostí 100 kinolitrů.“

Na vycházce, Dominik se vede se Šarlotkou.
Já : „ No Domí, Laura si zlomila nohu a ty na ní nemůžeš počkat ? To sis hned našel jinou ?“
Domča : „To já ne !! Vona si našla mě !“

Já : „Honzíku, chodíte na logopedii ?“
Honzík : „Jo. Jednou jsme tam byli, ale nějak to nefungovalo.“

Na vycházce děti dělaly, co měly od začátku roku zakázané.
Já : „Teda ale teď jste mě rozzlobili všichni. To už není ani mračík, ale mračoun !“
Mathi : „To teda jo. To je největší mračoun, jakýho jste na nás udělala.
Aby vám to nezůstalo !“

Matěj si na vycházce strká mezi zuby trávu.
Lucka : „A to víš, že to je asi počůraný od pejsků ?“
A to ti jako nevadí, jo ?“

Na vycházce.
Já : „ Mathi, ty máš úplně mokré boty ! Ty jsi prostě vlezl do té trávy, i když jsem to zakázala. Jak to teď vysvětlím mamce ?“
Mathi : „ Nebojte, pani učitelko, já to s mamkou vyřešim sám.“

Lucka : „ Naší mamce je všechno jedno.“
Já : „ Ale to snad ne.“
Lucka : „ Jo, je. Vždycky se máme zeptat taťky. On totiž u nás doma rozhoduje.“

Matěj má stržený stroupek na čele.
Já : „ Co se ti stalo ?“
Jenda : „ To já. Omylem jsem ho kopnul.“
Já : „ Jak můžeš někoho omylem kopnout do čela ?“
Matěj : „ Mně to neva. To se někdy tak přihodí.“

Mathi : „ Tyhle hodinky jsem dostal od Ježíška. Taťka mi poručil, abych si je přál a já jsem poslech.“

Adélka  k Matějovi : „ Ty musíš přijít k nám. Já tě vezmu k taťčí dílně, abys věděl, jak vypadá špona.“

Já : „ Mathi, ty sis pokreslil ruku fixem ?“
Mathi : „ Jo, taťkovi jí taky pokreslili spolužáci v práci.“

Matěj : „ Já jsem úplně po taťkovi. Dělám práci jako on, plivu jako on…
My furt pracujeme. Natálka se koupe v bazénu, mamka se opaluje, opaluje, opaluje a my s taťkou makáme.“

Mathi : „ Co to mám tady pod nosem ?“
Já : „ Ukaž ? To nic není, jen pupínek.“
Mathi : „ Jo ? Není to beďar ?“

Na vycházce v lese volá Šarlotka : „ Pani učitelkó !“
Já : „ Anó ?“
Šarlotka : „ Tady u cesty leží ňákej průjem.“

Děti si hrají na farmu.
Já : „ No počkej, Mathi, to nemyslíš vážně. Tys vysypal všechny ty kostky na hromadu a jdeš
klidně pryč ?“
Mathi : „ Jo. To je žrádlo pro prasata.“

Na vycházce. Kluci se domluvili, nasbírali šneky a šermují mi s nimi před očima.
Já pištím.
Ráďa (šťastně) : „ Jo, to je hustý, ta teda umí zapištět !“

Jindy totéž, kluci se domlouvají, ale holčičky se mě zastávají :
„ Neukazujte to tý Kamilce, vždyť víte, že je z paneláku.“