Co jsem se letos dozvěděla 2016–2017

Na plavání
Honzík S. : „ Proč jsi na plavání brečel ?“
Kuba S. : „ Protože jsem na vodu agresivní.“

V lese
Matěj S. : „Pááni učitelko, tady je hříbek…ale bohužel, má celou hlavu posranou.“

Na vycházce
Já : „Šimone, co to máš v puse ?
Šíma : „ Oříšek.“
Matěj S. : „Nééé nééé, žere žalud !“
Káč : „ Blééé, taky jsem ho jednou sežrala a pak jsem furt blila.“

Já : „A proč se té holčičce říkalo červená Karkulka ?
Káč : „ Protože nosila červenou kapucu.“

Cestou z vycházky
Já : „ Honzíku, ty se vlečeš.“
Honzík Ch. : „ Umřely mi nohy.“

Na vycházce
Já : „ …a doběhneme až tamhle k lampě.“
Bára : „Tý jo, to fakt už nedám.“

Matěj mi vypráví o Kubovi, co se mu přihodilo.
Kuby S. : „ Jo, tak to pěkně kecáš, jsi úúúplně mimo !“

Při rozestýlání Adam upadl.
Marcelka : „ Adame ? Stalo se ti něco ?“
Adam : „ Ne. Jen mi upadlo tělo.“

Na vycházce.
Já : „ Květko, ty jsi nějaká smutná. Stalo se něco ?“
Květka : „ Jo. Myslim, že jsem se pěkně posrala.“

O květáku
Já : „ A jak můžeme uvařit květák ?“
Děti : „ Obalený.“
Kuba S. : „ Na mozeček.“
Já : „ A ví někdo, jak se vaří květák na mozeček ?“
Kuba S. : „ To se uvaří květák a daj se do něj ňáký mozky.“

Eliška : „ Pani učitelko, vy jste tak krásná učitelka, že jste úplně jako princezna.“
Pak se zamyslí : „ No, spíš už jako královna.“
Po cvičení.
Zuzka : „ Matěji, ty bláho, já jsem úplně splavená.“

Na vycházce.
Honzík P. neposlouchá, běhá kam nemá.
Já : „ Tak, Honzíku, máš smůlu. Konec běhání, teď se mnou půjdeš za ruku a budeš mi dělat společnost.“
Honzík : „ Tak to jsem dneska vůbec nemusel chodit do školky. Taťka mě sem dal, abych se trochu proběh a prd.“

Na vycházce.
Sofi : „My si s mamkou po obědě vždycky pěkně schrupnem u pohádky.
No, mamka si schrupne a já to dokoukám.“

Já : „Ví někdo, jak se připraví vánoční kapr ?“
Matěj H. : „No hlavně je potřeba mu oškubat šupiny.“

Co si přejí rodiče k Vánocům ?
Luky : „Taťka chce auto a mamka klid.“

Sofi : „Todle vypadá jako šmitlik, ale není to šmitlik.“

Zuza : „My jsme ještě v cirkusu nebyli. Rodiče to nikdy nedovolili.“

Káč : „Ve Star Dance se mi líbí Piškula. Je mladej a krááásnej.“

Já : „No Honzíku, proč jsi sebou schválně takhle praštil ?“
Sofi (otráveně) : „ Protože se předvádí.“

Já : „ Kubíčku, kde jsi byl ty dva dny, cos nechodil do školky ?“
Kuba S.: „ Zítra jsem byl na očním a druhej zítra jsme jeli pryč.“

Káč : „Kamilka tu ještě nemá to nový auto, protože pro něj musí daleko v hor.“

Já : „ Tak tohle je moje nové auto.“
Kluci (otráveně): „Nó, tak tamto bylo teda mnohem větší.“
Holky : „No ááá, todle je zas roztomilý.“

Honzík šeptá Adámkovi : „ Pojď se mnou támhle. Já ti vňukňu myšlenku.“

Sofi : „Pani učitelko, tady smrdí ňáký hovno.“
Já : „Ale jdi ty, já myslím, že se ti to zdá.“
Sofi : „ A já si myslim, že se někdo posral.“

Hádka o Ledové království.
Matěj S. : „….kdyby, jó, kdy-by měla Anna takhle čepec, tak bysem se picnul.“
Za chvíli : „ No, prostě se nedohaduju, ale pravdu mám já.“

Zuzka : „ B jako blbeček.“

Na vycházce.
Já : „Máťo, neběhej tak dopředu. Já myslím, že pojede ještě jeden traktor.“
Matěj H. : „Dobře……anebo bych moh dopředu a vyhlížet.“

Při ranních hrách.
Honzík P. : „Honzík Ch. mě bouch.“
Já : „ Honzíku, tys ho bouchnul ?“
Nic.
„ A proč jsi to udělal ?
Nic.
„ On ti ublížil ?“
Nic.
A víš, že se to nedělá, viď ?“
Nic.
Já (vyčerpaně) : „Tak už to nedělej.“
Honzík Ch. : „Tak jo.“

Poslala jsem Katku a Báru něco vyřídit na Jablíčkách.
Bára : „Ta nás teda zaměstnává.“
Káč : „To ti teda řeknu.“

Před vycházkou.
Já : „Na pastviny dnes nemůžeme. Je velký vítr, moc by tam foukalo.“
Zuzka : „ A kdyby byl huligán, to bysme teprve koukali.“

Co hlavně dělá kachna ?
Kačka : „ Rodí.“

Jaké bydlení má holub ?
Eliška : „Holubí dům.“

Sofi : „Tak mě chtěli ostříhat a obarvit.“
Zuza : „Cože ?!!
Sofi : „No, na modro, teta.“
Zuza : „A co ty ?“
Sofi : „No odmítla jsem to, ne ? Takový věci můžu dělat až budu velká.“

Matěj : „Jdu po o, protože jsem doma říkal, proč chodim furt po spa, když spát můžu doma.“

Eliška : „ Nemůžeme si odpoledne opékat buřty, protože jsme je spotřebovali na guláš.“

Na vycházce jde pět dětí čůrat.
Honzík P. : „Tak jsem myslel, že ne, ale taky se mi zachtělo.“

Eliška se domáhá pozornosti přes děti, které mi něco vyprávějí : „Pani učitelko ?...
Pani učitelko !....Pani učitelko !!!!!......Paniiiiiiiiii !!!

V lese jsme objevili potůček.
Kačka : „Ten je krásnej. A teče z kopce, proto to takhle sviští.“

Kuba S. : „Paní učitelko, já jsem zítra včera odmontoval dva šuplíky.“

P.uč.Katka : „Matěji, co máš ve škole nanečisto za značku ?“
Matěj H. : „ Já mám…já mám… Kačenko, co mám za značku ?“

Matěj H. : „Jsem chudák, už jdu domů.“
Zuza : „Ty chudinko jedna zlatá.“

Kačenka mi vymodelovala čertici a nese mi ji : „Paní učitelko, to je pro vás….jo, tak nic, tak jí prdla noha.“

Ráno.
Eliška dlouze a otráveně přehrabuje omalovánky.
Já : „Co hledáš Eli ?“
Nic.
Já : „Eli, co hledáš ?“
Nic.
Já : „Eliško ?!“
Nic.
Já : „Tak Eliško, co hledáš !“
Eliška : „ Tak asi omalovánku, že jo ?“

Kuba S. : „Kdyby nebyly opice, tak bysme nebyli ani my, protože my jsme se z nich vytvořili.“

Honzík Ch. na mě čeká před vycházkou než se obléknu, ostatní děti jsou už venku.
Pí. Plíhalová : „Ty jsi zlobil ?“
Honzík : „ Hm.“
Pí. Plíhalová : „A stojí ti to za to ?“
Honzík : „ Stojí.

Já : „Holky, dejte si ty kolínka k sobě, ať sedíte jako dámy.“
Druhý den u stolečků.
Kačka (pochvalně) : „ No vidíš, Sofinko, takhle sedí dáma. A zvládla jsi to úplně sama.“

Matěj H: „Moje mamka má taky alergiku. Na vyrostlý stromy a červoky.“

Co dělají rodiče v práci ?
Kuba P : „Mamka dělá čudliky na auta.“
Honzík Ch. : „ Já jsem se omylem zapomněl zeptat.“

Kreslíme dědečka a babičku.
Já : „Dejte pozor, někdy má babi a děda šedivé vlasy.“
Kuba S. „Moje babička má někdy i namalovaný vlasy.“

Na vycházce ( nemám brýle ) : „ Jéé, děti, podívejte, támhle vzadu je srnka a kouká na nás !“
Kačka ( otráveně ) : „To je pes.“
Honzík Ch. ke Kubovi : „Co jí je ?“
Kuba P. : „ Ále, zase nemá brejle.“

Při svačině.
Sofi : „Nohy u sebe, Zuzo, platí pro holky, který mají sukni……nó, zas tak u sebe to být nemusí.“
Eli : „ Hele, koukni na moje. Já mám takový jako dáma.“

Bára mi podává obrázek : „Paní učitelko, to je pro vás.“
Já : „ Jé. Děkuji, ten je krásný.“
Bára : „ A mohla bych si ho, prosím vás, vzít domu ? Já bych ho nutně potřebovala.“

Xxx : „Každý prdí, jen moje mamka pšouká.“

Matěj S. : „Paní učitelko Kuba na nás vyplazuje jazyk !“
Kuba S. : „Né né, já jsem dělal jenom takhle.“ ( předvádí )
Matěj S. : „Jó jó, vyplazoval. Takhle .“ (taky předvádí)
Kuba S. : „Tak to teda kecáš, takhle blbě to nikdy nedělám.“

Na vycházce.
Na cestě leží přejeté malé chlupaté zvířátko, které už nelze identifikovat. Děti se dohadují, co to bylo ( myš, krysa ).
Eliška : „ Že by to byl krtek ?“
Já : „No já si taky myslím, že to nejspíš byl asi krtek.“
Katka (ruce v bok ) : „Jo. Ale jak tak koukám, tak jistě víme jen to, že neměl kalhotky.“

Při obědě jsem poprosila Honzíka Ch. o výměnu jogurtů.
Já : „ Tak jaký byl ten můj ?“
Honzík : „Faakt dobrej. Bylo to vyjímečný.“

Eliška : „Včera jsem dostala figáro od včely.“

Matěj rozdává bonbóny, loučí se s dětmi, odjíždí na dovolenou.
Honzík Ch. ( poplácá Matěje po rameni): „Děkuju. Boje s tebou mě moc bavily.“