CO JSEM SE LETOS DOZVĚDĚLA 2018/2019
Já : „ Proč si zacpáváš uši, Maxi ? “
Max J. : „ Protože mě tady ten hluk ruší.“
Já : „Páni, na tom stromě je ale švestek !“
Max N. : „ No jo, taky nám to už kvasí.“
Max J. : „ Může si Kuba Půjčit kostky ?“
Já : „ On nemá nožičky, že se nejde zeptat sám ?“
Max J. : „ On nechce, má moc práce.“
Marcelka : „ Cos to zase vymyslel, Kubo ?“
Kuba K. : „ Ale nic.“
Filda při hře : „ Jooo, to bylo easy !“
Co jste měli k snídani ?
Lukáš : „ Já jsem měl rohlík.“
Já : „ A s čím ?“
Luky : „ S tam tim.“
Já : „… a za odměnu jedete od zubaře na zmrzku nebo na dortík, viď ?“
Izy : „Ne. My chodíme na zmrzku nebo na dortík.“
Matyáš jde se mnou za ruku na vycházce, ale nerad.
Prosí kluky, jestli by ho nevzali do trojice.
Kuba K. : „ Ne. Ty si jdi s Kamčou.“
Terezka vypráví, že jedou v sobotu na výlet.
Já : „ Tak nám to budeš v pondělí vyprávět.
Terka : „No, doufám, že to nezapomenu.“
Max N. : „ Moje mamka je ředitelka práce.“
Ondra : „ Pani učitelko, pojďte se kouknout na něco fakt hustýho.“
Terezka : „ Jsem pěkně pokousaná. Koukejte, jaký mám všude čudliky.“
Kuba S. : „ Paní učitelko, druhej Kuba hodil na zem ty holčičí slipy.“
Filda : „ Večeře je jarní jídlo.“
Terezka : „V pátek jsme jeli do úplně jiný republiky.“
Max N. : „ Na sv. Martina se peče svatá husa.“
Ráno každou chvíli zvoní zvonek u dole u dveří.
Michal : „ Furt tu někdo votravuje.“
Max N. : „ Můžu si, prosím, hrát s těma tyčkami ?“
Co by vás potěšilo ?
Dan : „ Mě by potěšila nějaká svatba v Miroslavi.“
Monča : „ Já nemám kalhotky.“
Petruška : „ No tak to jsi dneska naostro.“
Max N. : „Mamka vyhrála v tombole zajíce a táta ho dneska svlíkne.“
Na co jedeme do divadla ?
Kuba K. : „ Na Maxipsíka.“
Filda : „ Ne ne, na Maxifíka.“
Marcelka : „ Ondro, kde máš pyžamo ?“
Ondra : „ Já nevim. Jsem ho tady hledal, ale nevyšlo to.“
Natálka : „ Mamka ještě nechodí po nemoci běhat. Ještě nemá docházky.“
Natálka : „ Ž jako žička.“
Kuba K. : „ Zítra bude při spaní klid. My jdeme po o.“
Co jste dělali o víkendu ?
Vojta : „ Rozmýšleli jsme se, co mi koupíme k svátku.“
Co mám na stole za kytky ?
Max N. : „ Štěpány.“ (tulipány)
Z čeho jsou vlastně smažené hranolky ?
Natálka : „ Z pánvičky.“
Já : „ Ondro, tebe dneska přivedl tatínek ?“
Ondra : „ Nééé, i maminka. Dneska to byl takovej malej průvod.“
Max N. : „ Tak pani učitelko, dneska poslední pánská jízda. Zejtra se vrací mamka.“
Já : „ Míšo, ty boříš klukům tu stavbu ?“
Míša : „ Jo, ale jenom trochu.“
Marcelka v umývárně : „ Teče nám záchod .“
Já : „ Dobře, jdu volat školníka.“
Šimon : „ Asi je tam zaseklý hovno.“
Vojta : V neděli jedeme do Itálie.“
Já : „ Lyžovat ?“
Vojta : „ Ne, dáme si tam oběd.“
Ráno v domácím telefonu.
Andrej : „ Tady Andrejovi.“
Kuba S. končí spor s Fildou : „…jooo jooo, tak si to najdi na gůůůglu !!!“
Na vycházce u rybníka.
Kuba H. : „ Tamhle jsou kačeny. A je jich tam celý stádo !“
Hádanka : najděte na obrázku slovo, které má 1 slabiku, na začátku P a na konci T.
Míša : „ Krmítkoproptáčky.“
Max N. vyřizuje vzkaz : „ Ondra nepříjde dneska ani povčerejší.“
Terezka ( v nových šatech ) : „ Paní učitelko, jak se vám líbím ?“
Lukáš má na hlavě obrovskou barevnou bouli.
Já : „ Copak jsi dělal, Lukášku ?“
Luky : „ My jsme byli na ledě a já jsem fakt dobře bruslil.“
Na vycházce jsem spadla do bahna.
Prosím děti, aby mě trochu otřely papírovým kapesníčkem.
Jiřík : „ Já to nechci utírat. Vypadá to jako hnůj.“
Hádanky : slovo, má tři slabiky, začíná M, končí K…
Matyáš : „ Mráčeček.“
Děti měly za domácí úkol zjistit ČEHO nebo O CO se bojí maminka.
Já ( druhý den ) : „ Co jste měly zjistit ?“
Max N. : „ Čeho se mamka bojí nebo vo co jí vlastně jde.“
Šíma : „ Máma se bojí bouřky a táta mámy.“
Na výletě jsem si sedla k Ondrovi na kousek sedačky : „ Nevadím ti ?“
Ondra : „ Vůbec.“
Já : „ A nemám velký zadek ?“
Ondra : „ Ne. Ale sedíte mi na noze.“
Po výletě.
Míša : „ V divadle u Hurvínka jsme už byli. Ale byl to jinej díl.“
Max J. : „ Tady je hospoda. Tam chodí babička do práce a děda na pivo a panáka.“
K obědu má být bulgur.
Kuba K. hlásí : „ A k obědu bude cheesburger.“
Max N. : „ Něco mám za uchem. Buď je to beďar nebo veš.“
Kuba K. se chodí celé dopoledne mazlit a chovat.
Já : „ Copak se dnes děje Kubí ?“
Kuba : „Nic. Jen nemám den.“
Já : „ Tak, Maxí, teď volala mamka, že půjdete s bráchou po o.“
Max N. : „ Tak to jsem teda nečekal.“
Kuba H. : „ Dneska spim a moje děti taky.“ (sourozenci)
Terezka : „ Zítra má sněžit a na horách bude až půl kila sněhu.“
Kuba S. . „ Dneska nemám tepláky na venkov.“
Kuba K. : „ Víte jak se řekne anglicky prosím ? Plíc !
Jiřík ( po spaní ) : „ Já jsem us !“
Lukáš : „ Moje máma žila už předtím než vybuch Černobyl.“
Max N. : „ Když maminka krmí miminko z prsíčka, tak ho dojí,“
Na výlet jedeme do Sázavy.
Terezka : „ Já vim, kam jedeme na výlet. Na Vltavu.“
Ondra : „ Já chodím spát v 8 a Anička v 9, protože je puberťačka.“
Kuba S. : „ Tady je přejetá žába…. a nemá ruku.“
Kuba K.( drží se za stehno) : „ Dneska mě bolí játro.“
Po obědě je ještě salát.
Ondra : „ Já si ten dezert nedám.“
Terezka dostala od Maxe růži :
„ Ty mladý kluci se snad zbláznili. Voni nás furt vobskakujou a myslej si, že se s nima voženíme. Ale já ještě nevim, jestli si vezmu Maxe nebo Míšu.“
Kuba S. : „ Co je hospoda vim, ale restauraci neznám.“
Terezka : „Pani učitelko a to víte, že mám už doma podprsenku ?“
Já : „ Aha ? A nosíš jí ?“
Terka : „ Ještě ne, ale už budu muset začít. Už mi rostou prsa fakt hodně rychle, už jsou dost velký.“
CO JSEM SE LETOS DOZVĚDĚLA 2017-2018
Max : „ Séba blije. Ráno blil už potřetí.“
Na vycházce chlapeček pobrekává.
Marcelka : „ Andrejko, pojď, vezmi ho za ruku, trochu ho rozveselíš.“
Andrejka : „ Myslíš ?“
Kuba schválně počůral Františka.
Já : „ Proč jsi to udělal ?“
Kuba : „ Protože tam byl volnej záchod a on stejně čůral do mýho.“
Vytrhávání z papíru.
Bára : „ Se mi to trošku omylem přetrhlo.“
Max : „ Zítra jedeme do Moravy k dědovi, budeme betonovat žumpu a taťka bude pít slivovici.“
Já : „ A děda si ji vyrábí sám ?“
Max : „ Jo. A švestky sbírá u souseda.“
Bára jde se mnou na vycházce za ruku : „ Hmmm, tak teda pěkně prdim. Nevadí ti to ?“
František : „ Paní učitelko ?“
Já : „ Ano ?“
František : „ Můžete na minutku ?“
Já : „ Kde máš bráchu, Fildo ?“
Filda : „ Šel k doktorovi na fotku se zubem.“
Andrejka k Mařence : „ …..podle toho, co řekne Kamilka. Ona je šéf, ona nás živí.“
Dušičky.
Já : „ Ví někdo, co je dnes za den ?“
Bára : „ Dnes jsou sudičky.“
František : „ Co budete dělat dnes odpoledne ?“
Já : „ Vezu maminku na chatu.“
František : „ Budete tam spát ?“
Já : „ Já ne, jen maminka.“
František : „ Sama ?“
Já : „ Ne, s pejskem.“
František : „ Kde máte chatu ?“
Já : „ V Mladé Vožici.“
František : „ Kousek daleko ?“
Cestou z vycházky.
Já : „ Děti, zrychlíme. Jednak mám chuť na ty knedlíky a taky už se mi docela chce…“
Zuza : „ Tak se, Kamilko, vyčůrej tady u značky na trávníček a my na tebe počkáme.“
František : „ My jsme nabourali v lese. Taťka jel, jel, jel, koukal tamhle, tamhle, tamhle…. no prostě po vejrech a už to bylo.“
Zuzka mi přinesla ukázat botu s tím, že má nové.
Já : „Ty jsou moc krásné.“
Zuza : „ No a ta druhá je stejná.“
Na vycházce.
František : „ Ty máš, pani učitelko, krásně namalovaný prsty. Ale ty packy máš studený. Dej mi je, já ti je oteplim.“
Při obědě.
Andrejka ( nadšeně) : „ Pani učitelko !! Todle až UCHUTNÁTE,
tak si budete chtít přidat !“
V lese leží přes cestu dlouhá užovka, všichni jsme úplně ticho.
František ( šeptem ) : „ Myslim, že se trochu bojim. Nevim, jestli to neni had škrťoun.“
Kluci ráno trochu zlobí.
Já : „ Tak ale to si děláte srandu !“
Po chvíli stejná situace.
Andrejka : „Tak ale to už si vážně děláte srandu, pánové.“
Na vycházce.
Bára zaběhla za roh a rychle se vrací zpátky.
Já : „ Kam jsi běžela ? Víš, že jsi mě chviličku vůbec neviděla ?“
Bára ( hlasitě brečí ) : „ Já jsem se pomátla !“
Já : „ A kam jsi běžela ?“
Bára : „ No vždyť to řikám. Nevim. Jsem úplně pomatená.“
František : „ Kdybyste chtěla husu, tak můžete přijet k nám. My vám jí píchnem a hned si jí odvezete.“
Na vycházce si povídáme.
Kačenka : „ To jsme si povídali včera v kruhu.“
Míša : „ Jo a pozejtří taky.“
Na plavání.
Já : „ No vidíš, Andrejko, jak jsi hodná.“
Andy : „ Já sama nevim, co to do mě vstoupilo, že jsem tak zhodněla.“
Já : „ Zuzanko, proč nechceš Lukáše do domečku ?“
Zuza ( způsobně ) : „ Protože si tu chci hrát pouze s holkami.“
Na vycházce.
Já : „ Andrejko, tak už dost. Poslouchej mě, co říkám.“
Andy : „ Ty jsi určitě taky neposlouchala, když jsi byla tak malá jako já. Schválně se zeptej svojí maminky.“
Na vycházce.
Holky : „ A poběžíme zase z kopce ?“
Já : „ Tak se mě držte, ať si nezvrtnete kotník jako já o prázdninách.“
Andy : „ To se mi stát nemůže, já jsem ještě mladá.“
Na vycházce.
Já : „ Tak trochu zrychlíme. Já už mám hlad.“
Bára : „ Tak šup, šup, pánové, Kamilka má hladíček.“
Andy : „ Já jsem u babičky jezdila na bobech a byla jsem pangejťák.“
Já : „ Co jste dělali o víkendu ?“
Bára : „ Pařila jsem na tabletu.“
Andy : „ Pani učitelko, já si klidně ten čaj naleju sama, abyste se nemusela trápit.“
Pí. Plíhalová : „ Maxi, co to máš na tváři ?“
Max : „ To nic, to mám od fousů.“
Já : „ Taťka tě ráno poškrábal ?“
Max : „ Ne. Od fou- sů. Začaly mi růst.“
Andy : „ Míšo, připadá ti normální vystrkovat na nás nahou prdel ?“
Lukáš : „ Já když zlobím, jdu na převýchovu k dědovi.“
Pí. uč. Marcelka kašle.
Andy : „ Ty jsi nějaká nastydlá jako já.“
Marcelka : „ No, asi jsem to chytla od tebe.“
Andy : „ Nebo od někoho jinýho, viď.“
Bára : „ Pani učitelko, nám akorát došly papíry na kreslení. Tak jsem myslela, jestli byste nám skočila do papírnictví.“
Andy : „ Kamilko, něco se stalo ?“
Já : „ Ani ne, proč ?“
Andy : „ No, že tu lítáš jako splašená.“
Max : „ U nás na rybníku bydlí kačer a kačenice.“
František mi dává velikonoční výslužku: „ Nesu ti sladkůstky. A, prosim tě, tu hrušku si umej.“
Andy i paní Plíhalová si ve stejný okamžik vytahují elesťáky.
Alenka : „ Taky ti lezou kalhoty, Andrejko ? Čím to bude ?“
Andy : „ Protože jsme tlustý.“
Honzík : „ Můžu si půjčit žulenku ( žíněnku) ?“
Bára : „ Kubo, pojď se mnou na koberec.“
Kuba K. : „ Nejdu. Teď na tebe nemám čas.“
Kuba K. : „ Pani učitelko, Adina nám to chce zbořit.“
Já : „ A proč, Andy ?“
Andy : „ Protože Míšu bolí prst a já jsem dostala nápad.“
František : „ Babička říkala, že tý zmrzlý kachně nepomůže ani svařák.“
Andy : „ Pani učitelko a to víte, že Kuba řikal : do prdele ?“
Proč máme pupík ?
Andy : „ Aby nám nevytejkalo jídlo a pití z břicha.“
Zuza : „ Abychom měli hezkou vzpomínku, že jsme byli malinký.“
K čemu slouží semafor ?
Andy : „ Aby řidiči nepodváděli.“
František : „ Čápi v zimě odlétají do krajin.“
Já : „ Andrejko, hlavně si převlékni tepláky na ven.“
Andy : „ No jistě. To bych si totiž ani nedovolila, jít v těhle.“
Půlím papíry nožem na koberec.
Max : „ Ježíš, to nechci vidět, jak se řízne.“
Na topení leží tričko.
František : „ Jo, tak to je Andrejky, to poznám po čuchu.“
Ondra : „ V paneláku jsme měli větší obývák. Na šířku i na dlouhu.“
Max : „ Když byl můj táta mladej a velkej, tak nosil náušnici.“
František : „Pani učitelko, viděli jsme na vycházce slepýho. A to byl had.“
Co dělá taťka v práci ?
Andrej : „ Pracuje s chlapama.“
Dan Č. : „ Moje maminka v práci míchá asfalt. Vařečkou.“
František : „ Mamka dělá v důchodu v pošťáckym autě.“
Pavlík : „ Mamka je na mateřský.“
Já : „ A víš proč ? Co to znamená ?“
Pavlík : „ Že nemá čas na práci.“
Ondra : „ O Den matek se maminka měla jako v hotelu.“
Max : „ Taťka řikal, že když někomu nevoní cecemka a prasečí polivka, tak není myslivec.“
Zuza se dohaduje s klukama a končí diskuzi : „ Jak chceš, jak chceš, ale jáááá…
odcházím !“
Pí. Plíhalová : „ Ondro, ty jsi dneska nic nesnědl.“
Ondra : „ Protože jsem včera sněd doma skoro všechny křupky.“
V lese.
František : „ No tak to je ale tlustá žába. Asi má v břiše žabátka.“
Pavlík : „ Taťka mě včera donutil odnést pokakanou plínu po Karolínce do koše. Bylo to těžký, ale vydržel jsem.“
Děti si stelou postýlky.
Ondra : „ Pani učitelko, já nevim, jak dát ten bílej ubrus na postel.“
František : „ …to byla polární sova.“
Já : „ Nemyslíš sovu sněžnou ?“
František : „ Tak teď ti nevim, holka.“
Míša : „ Až budu dospělý, tak bych chtěl být upírem.“
Max : „ Kamilka dneska našla v lese dva kozáče.“
Ondra : „ Já jsem to sluníčko nakreslil trochu jako srdíčko, protože mám moc rád svojí maminku.“
Jak se říká mamince od štěněte ?
Bára : „ Štěnice.“
Pavlík : „Brambory nejim. Doma mi je nedělaj.“
Honzík : „ Náš táta se narodil u babičky.“
Ondra : „ Pani učitelko, jestli nechcete mít odřený nos, kupujte v Lidlu třívrstvý kapesníky.“
Bára : „ Já jsem slyšela, že odněkud utekli dva lvi : jeden jaguár a jeden tygr.“
František : „ Ty jsi, Kamilko, moje láska. Já tě nikdy neopustim. Mohl bych se s tebou oženit…..nooo, oženit úplně ne, ale stejně tě miluju.“
CO JSEM SE LETOS DOZVĚDĚLA 2016 - 2017
Na plavání
Honzík S. : „ Proč jsi na plavání brečel ?“
Kuba S. : „ Protože jsem na vodu agresivní.“
V lese
Matěj S. : „Pááni učitelko, tady je hříbek…ale bohužel, má celou hlavu posranou.“
Na vycházce
Já : „Šimone, co to máš v puse ?
Šíma : „ Oříšek.“
Matěj S. : „Nééé nééé, žere žalud !“
Káč : „ Blééé, taky jsem ho jednou sežrala a pak jsem furt blila.“
Já : „A proč se té holčičce říkalo červená Karkulka ?
Káč : „ Protože nosila červenou kapucu.“
Cestou z vycházky
Já : „ Honzíku, ty se vlečeš.“
Honzík Ch. : „ Umřely mi nohy.“
Na vycházce
Já : „ …a doběhneme až tamhle k lampě.“
Bára : „Tý jo, to fakt už nedám.“
Matěj mi vypráví o Kubovi, co se mu přihodilo.
Kuby S. : „ Jo, tak to pěkně kecáš, jsi úúúplně mimo !“
Při rozestýlání Adam upadl.
Marcelka : „ Adame ? Stalo se ti něco ?“
Adam : „ Ne. Jen mi upadlo tělo.“
Na vycházce.
Já : „ Květko, ty jsi nějaká smutná. Stalo se něco ?“
Květka : „ Jo. Myslim, že jsem se pěkně posrala.“
O květáku
Já : „ A jak můžeme uvařit květák ?“
Děti : „ Obalený.“
Kuba S. : „ Na mozeček.“
Já : „ A ví někdo, jak se vaří květák na mozeček ?“
Kuba S. : „ To se uvaří květák a daj se do něj ňáký mozky.“
Eliška : „ Pani učitelko, vy jste tak krásná učitelka, že jste úplně jako princezna.“
Pak se zamyslí : „ No, spíš už jako královna.“
Po cvičení.
Zuzka : „ Matěji, ty bláho, já jsem úplně splavená.“
Na vycházce.
Honzík P. neposlouchá, běhá kam nemá.
Já : „ Tak, Honzíku, máš smůlu. Konec běhání, teď se mnou půjdeš za ruku a budeš mi dělat společnost.“
Honzík : „ Tak to jsem dneska vůbec nemusel chodit do školky. Taťka mě sem dal, abych se trochu proběh a prd.“
Na vycházce.
Sofi : „My si s mamkou po obědě vždycky pěkně schrupnem u pohádky.
No, mamka si schrupne a já to dokoukám.“
Já : „Ví někdo, jak se připraví vánoční kapr ?“
Matěj H. : „No hlavně je potřeba mu oškubat šupiny.“
Co si přejí rodiče k Vánocům ?
Luky : „Taťka chce auto a mamka klid.“
Sofi : „Todle vypadá jako šmitlik, ale není to šmitlik.“
Zuza : „My jsme ještě v cirkusu nebyli. Rodiče to nikdy nedovolili.“
Káč : „Ve Star Dance se mi líbí Piškula. Je mladej a krááásnej.“
Já : „No Honzíku, proč jsi sebou schválně takhle praštil ?“
Sofi (otráveně) : „ Protože se předvádí.“
Já : „ Kubíčku, kde jsi byl ty dva dny, cos nechodil do školky ?“
Kuba S.: „ Zítra jsem byl na očním a druhej zítra jsme jeli pryč.“
Káč : „Kamilka tu ještě nemá to nový auto, protože pro něj musí daleko v hor.“
Já : „ Tak tohle je moje nové auto.“
Kluci (otráveně): „Nó, tak tamto bylo teda mnohem větší.“
Holky : „No ááá, todle je zas roztomilý.“
Honzík šeptá Adámkovi : „ Pojď se mnou támhle. Já ti vňukňu myšlenku.“
Sofi : „Pani učitelko, tady smrdí ňáký hovno.“
Já : „Ale jdi ty, já myslím, že se ti to zdá.“
Sofi : „ A já si myslim, že se někdo posral.“
Hádka o Ledové království.
Matěj S. : „….kdyby, jó, kdy-by měla Anna takhle čepec, tak bysem se picnul.“
Za chvíli : „ No, prostě se nedohaduju, ale pravdu mám já.“
Zuzka : „ B jako blbeček.“
Na vycházce.
Já : „Máťo, neběhej tak dopředu. Já myslím, že pojede ještě jeden traktor.“
Matěj H. : „Dobře……anebo bych moh dopředu a vyhlížet.“
Při ranních hrách.
Honzík P. : „Honzík Ch. mě bouch.“
Já : „ Honzíku, tys ho bouchnul ?“
Nic.
- „ A proč jsi to udělal ?“
Nic.
- „ On ti ublížil ?“
Nic.
- A víš, že se to nedělá, viď ?“
Nic.
Já (vyčerpaně) : „Tak už to nedělej.“
Honzík Ch. : „Tak jo.“
Poslala jsem Katku a Báru něco vyřídit na Jablíčkách.
Bára : „Ta nás teda zaměstnává.“
Káč : „To ti teda řeknu.“
Před vycházkou.
Já : „Na pastviny dnes nemůžeme. Je velký vítr, moc by tam foukalo.“
Zuzka : „ A kdyby byl huligán, to bysme teprve koukali.“
Co hlavně dělá kachna ?
Kačka : „ Rodí.“
Jaké bydlení má holub ?
Eliška : „Holubí dům.“
Sofi : „Tak mě chtěli ostříhat a obarvit.“
Zuza : „Cože ?!!
Sofi : „No, na modro, teta.“
Zuza : „A co ty ?“
Sofi : „No odmítla jsem to, ne ? Takový věci můžu dělat až budu velká.“
Matěj : „Jdu po o, protože jsem doma říkal, proč chodim furt po spa, když spát můžu doma.“
Eliška : „ Nemůžeme si odpoledne opékat buřty, protože jsme je spotřebovali na guláš.“
Na vycházce jde pět dětí čůrat.
Honzík P. : „Tak jsem myslel, že ne, ale taky se mi zachtělo.“
Eliška se domáhá pozornosti přes děti, které mi něco vyprávějí : „Pani učitelko ?...
Pani učitelko !....Pani učitelko !!!!!......Paniiiiiiiiii !!!
V lese jsme objevili potůček.
Kačka : „Ten je krásnej. A teče z kopce, proto to takhle sviští.“
Kuba S. : „Paní učitelko, já jsem zítra včera odmontoval dva šuplíky.“
P.uč.Katka : „Matěji, co máš ve škole nanečisto za značku ?“
Matěj H. : „ Já mám…já mám… Kačenko, co mám za značku ?“
Matěj H. : „Jsem chudák, už jdu domů.“
Zuza : „Ty chudinko jedna zlatá.“
Kačenka mi vymodelovala čertici a nese mi ji : „Paní učitelko, to je pro vás….jo, tak nic, tak jí prdla noha.“
Ráno.
Eliška dlouze a otráveně přehrabuje omalovánky.
Já : „Co hledáš Eli ?“
Nic.
Já : „Eli, co hledáš ?“
Nic.
Já : „Eliško ?!“
Nic.
Já : „Tak Eliško, co hledáš !“
Eliška : „ Tak asi omalovánku, že jo ?“
Kuba S. : „Kdyby nebyly opice, tak bysme nebyli ani my, protože my jsme se z nich vytvořili.“
Honzík Ch. na mě čeká před vycházkou než se obléknu, ostatní děti jsou už venku.
Pí. Plíhalová : „Ty jsi zlobil ?“
Honzík : „ Hm.“
Pí. Plíhalová : „A stojí ti to za to ?“
Honzík : „ Stojí.“
Já : „Holky, dejte si ty kolínka k sobě, ať sedíte jako dámy.“
Druhý den u stolečků.
Kačka (pochvalně) : „ No vidíš, Sofinko, takhle sedí dáma. A zvládla jsi to úplně sama.“
Matěj H: „Moje mamka má taky alergiku. Na vyrostlý stromy a červoky.“
Co dělají rodiče v práci ?
Kuba P : „Mamka dělá čudliky na auta.“
Honzík Ch. : „ Já jsem se omylem zapomněl zeptat.“
Kreslíme dědečka a babičku.
Já : „Dejte pozor, někdy má babi a děda šedivé vlasy.“
Kuba S. „Moje babička má někdy i namalovaný vlasy.“
Na vycházce ( nemám brýle ) : „ Jéé, děti, podívejte, támhle vzadu je srnka a kouká na nás !“
Kačka ( otráveně ) : „To je pes.“
Honzík Ch. ke Kubovi : „Co jí je ?“
Kuba P. : „ Ále, zase nemá brejle.“
Při svačině.
Sofi : „Nohy u sebe, Zuzo, platí pro holky, který mají sukni……nó, zas tak u sebe to být nemusí.“
Eli : „ Hele, koukni na moje. Já mám takový jako dáma.“
Bára mi podává obrázek : „Paní učitelko, to je pro vás.“
Já : „ Jé. Děkuji, ten je krásný.“
Bára : „ A mohla bych si ho, prosím vás, vzít domu ? Já bych ho nutně potřebovala.“
Xxx : „Každý prdí, jen moje mamka pšouká.“
Matěj S. : „Paní učitelko Kuba na nás vyplazuje jazyk !“
Kuba S. : „Né né, já jsem dělal jenom takhle.“ ( předvádí )
Matěj S. : „Jó jó, vyplazoval. Takhle .“ (taky předvádí)
Kuba S. : „Tak to teda kecáš, takhle blbě to nikdy nedělám.“
Na vycházce.
Na cestě leží přejeté malé chlupaté zvířátko, které už nelze identifikovat. Děti se dohadují, co to bylo ( myš, krysa ).
Eluiška : „ Že by to byl krtek ?“
Já : „No já si taky myslím, že to nejspíš byl asi krtek.“
Katka (ruce v bok ) : „Jo. Ale jak tak koukám, tak jistě víme jen to, že neměl kalhotky.“
Při obědě jsem poprosila Honzíka Ch. o výměnu jogurtů.
Já : „ Tak jaký byl ten můj ?“
Honzík : „Faakt dobrej. Bylo to vyjímečný.“
Eliška : „Včera jsem dostala figáro od včely.“
Matěj rozdává bonbóny, loučí se s dětmi, odjíždí na dovolenou.
Honzík Ch. ( poplácá Matěje po rameni): „Děkuju. Boje s tebou mě moc bavily.“
CO JSEM SE LETOS DOZVĚDĚLA 2015 – 2016
Lucka : „…a z břicha vyskočila babička a Karkulka..“
Já : „ A ?“
Lucka : „ A obě myslivcovi zatleskaly.“
K obědu jsou švestkové knedlíky.
Matěj : „On to hází do koše !“
Mathi : „ Ne ne, jen ty olivy !“
Na vycházce.
Kristý : „ Náš taťka umí uvařit jen rýži z pytlíku.“
Oběd.
Já : „ Nemáš ten příbor obráceně, Eliško ?“
Eli N. : „Ne. Já jsem na příbor obojíručka.“
Na vycházce.
Děti sbírají kaštany ve slupce.
Tom : „Au, au, to strašně píchá.“
Eli N. : „Tebe to možná píchá jako svině, ale mě vůbec.“
Malujeme slunečnice.
Já : „…a pak ty stonky.“
Jiřík : „Už to mám ! A teď ty stojánky ?“
Řízené činnosti, ovoce x zelenina
Já (držím papriku ) : „Ale jděte. To si mám vážně myslet, že nevíte, jak se jmenuje tahle zelenina ?“
Davídek : „Že by to byla paprika ?“
Jenda k Ráďovi po spaní, kluci si skládají peřinky : „ No, jen se podívej. Tomuhle se říká moc pěkný balíček.“
Ráno při volných hrách.
Laura : „ Budeme si hrát, kolik nám jako je ?“
Sedí, ukazuje na děti, ty odpovídaji : „šestnáct, sedmnáct..“
Laura : „ A mně osmnáct nebo devatenáct.“
Justý : „To ne ! To už budeš babička.“
Na vycházce.
Já : „ Tedy děti, dneska je ale teploučko.“
Tom v oteplovačkách : „ No. A já mám zrovna horký kalhoty.“
V ranním kruhu.
Já : „…ano, mně se taky stýská. Teď je můj taťka dva týdny v cizí zemi a je mi po něm smutno.“
Ráďa : „Aspoň nemusíš vařit.“
Mathi se pokouší opravit hračku.
Já : „ Myslíš, že to zvládneš ?“
Mathi : „Jasně. Jsem opravář amatér.“
Já : „ Elinko, proč ses nepřevlékla do třídy ? Proč máš to, v čem jsi přišla ?“
Eli F. : „ Já jsem asi ztratila ty školkovní kalhoty.“
Na vycházce se v jednu chvíli doslova svalila holčička na zem.
Domča rychle přiskočí a pomáhá jí vstát : „Teda ty jsi… Musíš koukat na cestu, ty trdlo.“
Davídek vypráví dětem něco veselého, děti se smějí.
Ráďa : „…fakt, jo ? To je sranda !“
Davídek : „ Já vím. Jsem vtipálek po taťkovi.“
Na vycházce, holky se věší na Dominika.
Já : „ Holky, co se na něj pořád věšíte, dejte mu chvíli pokoj.“
Šarlot : „My se nemůžeme dohodnout, kterého máme.“
Eli N. (zkušeně) : „ Ale voni jsou stejně všichni stejný.“
Domča k Mathimu : „Tak co s těma holkama uděláme ?“
Mathi : „ Já nevim, To je furt něco.“
Domča : „ Hele, tak si je vyměníme a počkej, jak budou čumět.“
Mathi mě přes několikeré napomenutí neposlechl.
Já : „Tak Mathi, odpočinek u stolečku.“
Mathi (přichází se smutným výrazem) : „Kamilinko moje milovaná, pusť mě, prosím, hrát.“
Hra na obchod.
Lucka : „ Jé, já koupím tohle.“
Mathi : „ Můžeš. Dáš mi 18 babek.“
Kristý : „ Nejradši chodím po o, protože mi nejde ve školce spát. Ale když mám plyšáka, tak mi to docela jde.“
Po zápisu do ZŠ.
Ráďa : „Nejvíc se mi líbilo, jak mi všichni říkali, že jsem moc šikovnej.“
Mathi přišel ráno s mobilem a fotí mě.
Já : „ No Mathi, tys mě vyfotil !“
Mathi (dá mi ruku kolem ramen): „Já jsem si tě, Kamilko, vyfotil, aby se mi tobě ve škole nestýskalo.“
Já jsem viditelně dojatá.
Mathi : „ A nebul.“
Na vycházce.
Kuba : „Támhle je husa divoká.“
Já : „ Mám hlad. Radši bych si dala husu domácí. S knedlíkem a se zelím.“
Kuba : „ Souhlas. Bez zelí. To nemusim.“
Na vycházce.
Ríša : „To je ale hezkej vejlet !“
Kristý : „ Mám jednu babičku a jednu babušu. Babuša se jmenuje Marie a babuší děda Petr.“
Holčička : „Před Vánocema to bylo s taťkou fakt napínavý. Jsme šli do lesa a já a ségra jsme musely sedět na bobku a koukat, jestli nejde myslivec, když taťka řezal ten stromek.“
Já : „Tys včera , Ráďo, nebyl ve školce, byl jsi doma s taťkou?“
Ráďa : „ Hmm.“
Já : „Tak to jste měli pánskou jízdu.“
Ráďa : „ Ne. My jsme byli doma.“
Kristý : „ Že se říká, že domácí je lepší než kupovaný ?“
Já : „Určitě.“
Kristý : „ A vy musíte všechno kupovat, když jste v tom paneláku ?“ I vajíčka ?“
Já : „Někdy mi domácí vajíčka přinese p.uč.Marcelka a když nemám, tak zaběhnu do Lidlu koupit.“
Kristý (soucitně) : „Chudinko.“
Na vycházce.
Šarlotka : „ Paní učitelko, já vám vezmu tuhle kytičku do školky a vy si jí můžete doma zasadit.“
Adélka : „A nevíš, kde by si jí zasadila ? Asi v obýváku na koberci, ne ?“
Kluci se o něco přou.
Ráďa : „Nééé nééé, tak to nééníí .“
Mathi : „Jo jo. A pak budeš brečet jako želva.“
Na vycházce.
Ríša : „Ten Matěj už je zase jako prase.“
Matěj : „Chtěl bych mít doma tyrantuli, aby mě hlídala.“
Já : „ Jak se jmenuje taťka, když miminko je štěně a maminka fena ?“
Lucka : „ Fén.“
Eliška N. : „ Můj táta nic pořádnýho na hlavě neumí. Jenom culík.“
Kristý : „ Naše kočka, když má koťata, tak se o ně vůbec nestará. Furt někde cajdá.“
Na vycházce si holčičky v hloučku a s hlavami u sebe něco šeptem vyprávějí.
Najednou Laura zakloní hlavu : „ No to si děláš prdel !“
Jazykové činnosti na vycházce s Kristýnkou :
J jako jůspíkingliš
T jako tyvago
O jako olavka
B jako blije
Já : „ Mathi, co to děláš ?“
Mathi : „ Nakrejvám ploštice.“
Já : „ A myslíš, že to bude fungovat ?“
Mathi (odměřeně) : „ Jo. Tohle je táta, tohle máma. Už se zapojili. To já vim. Můj táta je myslivec.“
Kluci se baví o počítačových hrách.
Matyáš : „ Hele, když hraješ se srabíkama, tak to frčí jako blázen.“
Ráďa : „ Zase máme koťata. Prodáváme je zdarma.“
Na vycházce u rybníka.
Luci : „ Pani učitelko, proč ten kačer pořád honí tu kačku ?“
Já : „ Asi našla něco dobrého k obědu a on jí to chce vzít.“
Mathi : „ Ale prdlajs ! Von jí honí, protože aby měli mladý.“
Honzík : „Včera jsem taťkovi na pouti vyčistil peněženku. Ale to nevadí. Von má hodně vyděláno.“
Mathi : „Taťka jel na tý motorce tak rychle, že jel rychlostí 100 kinolitrů.“
Na vycházce, Dominik se vede se Šarlotkou.
Já : „ No Domí, Laura si zlomila nohu a ty na ní nemůžeš počkat ? To sis hned našel jinou ?“
Domča : „To já ne !! Vona si našla mě !“
Já : „Honzíku, chodíte na logopedii ?“
Honzík : „Jo. Jednou jsme tam byli, ale nějak to nefungovalo.“
Na vycházce děti dělaly, co měly od začátku roku zakázané.
Já : „Teda ale teď jste mě rozzlobili všichni. To už není ani mračík, ale mračoun !“
Mathi : „To teda jo. To je největší mračoun, jakýho jste na nás udělala.
Aby vám to nezůstalo !“
Matěj si na vycházce strká mezi zuby trávu.
Lucka : „A to víš, že to je asi počůraný od pejsků ?“
A to ti jako nevadí, jo ?“
Na vycházce.
Já : „ Mathi, ty máš úplně mokré boty ! Ty jsi prostě vlezl do té trávy, i když jsem to zakázala. Jak to teď vysvětlím mamce ?“
Mathi : „ Nebojte, pani učitelko, já to s mamkou vyřešim sám.“
Lucka : „ Naší mamce je všechno jedno.“
Já : „ Ale to snad ne.“
Lucka : „ Jo, je. Vždycky se máme zeptat taťky. On totiž u nás doma rozhoduje.“
Matěj má stržený stroupek na čele.
Já : „ Co se ti stalo ?“
Jenda : „ To já. Omylem jsem ho kopnul.“
Já : „ Jak můžeš někoho omylem kopnout do čela ?“
Matěj : „ Mně to neva. To se někdy tak přihodí.“
Mathi : „ Tyhle hodinky jsem dostal od Ježíška. Taťka mi poručil, abych si je přál a já jsem poslech.“
Adélka k Matějovi : „ Ty musíš přijít k nám. Já tě vezmu k taťčí dílně, abys věděl, jak vypadá špona.“
Já : „ Mathi, ty sis pokreslil ruku fixem ?“
Mathi : „ Jo, taťkovi jí taky pokreslili spolužáci v práci.“
Matěj : „ Já jsem úplně po taťkovi. Dělám práci jako on, plivu jako on…
My furt pracujeme. Natálka se koupe v bazénu, mamka se opaluje, opaluje, opaluje a my
s taťkou makáme.“
Mathi : „ Co to mám tady pod nosem ?“
Já : „ Ukaž ? To nic není, jen pupínek.“
Mathi : „ Jo ? Není to beďar ?“
Na vycházce v lese volá Šarlotka : „ Pani učitelkó !“
Já : „ Anó ?“
Šarlotka : „ Tady u cesty leží ňákej průjem.“
Děti si hrají na farmu.
Já : „ No počkej, Mathi, to nemyslíš vážně. Tys vysypal všechny ty kostky na hromadu a jdeš klidně pryč ?“
Mathi : „ Jo. To je žrádlo pro prasata.“
Na vycházce. Kluci se domluvili, nasbírali šneky a šermují mi s nimi před očima.
Já pištím.
Ráďa (šťastně) : „ Jo, to je hustý, ta teda umí zapištět !“
Jindy totéž, kluci se domlouvají, ale holčičky se mě zastávají :
„ Neukazujte to tý Kamilce, vždyť víte, že je z paneláku.“
CO JSEM SE LETOS DOZVĚDĚLA 2013 – 2014
Já : A kde jste byli o prázdninách na výletě ?
Jony : No, nevím to přesně. Ale jeli jsme přiměřeně daleko, aby to bylo za slušnou cenu.
Péťa : Pani učitelko, jak se jmenuje ten pán od Ježíška ?
Já : Myslíš Josef ?
Péťa : No. Tak to je můj taťka.
Domča Š. : My budeme mít MOŽNÁ miminka. Protože jestli se Beruška skamarádí s tim psem. Ale my to eště nevíme, protože teď byla nasraná a furt se schovávala.
Natál C. : Já mám nový boty a mám z nich puchýř, takže mám u dvouch nohúch náplast.
Kuba M. : Tak se mi zdá, že paní Plíhalová dnes pracuje obzvlášť pomalu.
Péťa zkouší moje brýle, já napomínám, že si zkazí oči.
Jony : Ano. Protože brýle jsou jen pro ty starší lidi.
Já : Ty nemáš mikinu ?
Kuba M. : Ne. Voni mi jí nedávaj.
Já : No Kubo, kdo voni ?
Kuba (otráveně) : Tak rodičové, noooo.
Hádka
…Péťa : Jo jo ! To bylo v zogolický v Praze ! Narodilo se tam malý vlíče !
Domča Ř. : Náhodou, Adam s Evou se narodili první a Josef s Marií druhý.
Já : Které zvíře ještě žije v lese ?
Ondra : Sova pálivá.
Anička Č : Pani učitelko, kluci nás chtěj líbat a já to mám zakázaný ! Mamka říkala, že se můžu líbat, až budu velká.
Hra Tik – tak – bum
Děti si vytáhly kartu „V lednici“ a mají vyjmenovat, co všechno se tam dává.
Domča : mléko
Péťa : máslo
Natálka C. : Rybičky. Takový ty v kompotu.
Já : Lindo, tys mě vůbec neposlouchala. Jak to, že máš ten obrázek nalepený v rohu a ne tak, jak jsem řekla ?
Linda : Protože jste to řekla pozdě.
Péťa : Od zoubkový víly jsem dostal stovku a trndy vajíčko.
U obrázku
Já : …a víte, jak se jmenují ty sloupky kolem silnice ?
Štěpán : Svodidla
Vojta N. ( pro sebe ) : No a do těch právě nabourala mamka.
Šíma : Včera jsme byli s taťkou sami doma, protože mamka jela s holkama do kina.
Kuba M. : Já, když zlobim, tak mi mamka dá na prdel a taťka mi dá kázání, že musim sníst, co mi nechutná.
Já : P jako psaní, půl, počty, panenka…
Štěpán : Prrrdel…
Domča Ř. ( na vycházce ) : A máte doma Déčko a Smíchov ?
Kuba M. : Ne. My máme doma Dobříčkov.
Míša : Já jsem měl k snídani mutelu s houskem.
Co se vám dnes líbilo ve školce ?
Naty C. : Mně se líbilo, jak jste vyhrála na klavír.
Vojta V. : Mně se líbilo, jak jsme cvičili a vy jste měla na hlavě ten kokrhéééél.
Vojta N. : Jsem vám přines kaštan, kdybyste chtěla mít na zahradě kaštanovník.
Naty C. : Mamka říkala, že tahle čepice je sváteční a že si ji v žádném případě nesmím ušpiňovat.
Naty S. běhá na vycházce kolem Vojty V. a pokřikuje na něj.
Vojta : Ježiš, ty jsi hlučná.
Štěpí : Jsem drak a chrním oheň.
Lotka : Mám kašel, chrchel a rýmu.
Já : A jaký je v tom rozdíl ?
Lotka : Kašel je menší a chrchel, to už je pořádný.
Při cvičení
Já : Postavte se rovně, zastrčte napucnutá bříška…
Péťa (vystoupí z řady, jemně mě píchne ukazováčkem do břicha ) : Koukám, taky máte dneska napucnutý.
Vojta V. : Děda mi dal časopisy o traktorůch a tatrůch.
P. Plíhalová : No, Domčo, to mi nedělej, ty jdeš po o !
Domča Ř. : Já musim. Marťa je nemocnej, tak já ho mám zabavit.
Domča se drží za hlavu
Já : Co se děje Domčo ?
Domča Ř. : Bolí mě mozek.
Já : Co jste dělali o víkendu ?
Domča : V sobotu jsem blil a v neděli hrál na počítači.
Adri (způsobně ) : Na klouzačce jsme našli mrtvou včelu. Vypadá to, že zahynula.
P. Plíhalová : Kolik chceš, Kubo, knedlíků ?
Kuba M. : Tři. Většinou mi to doma nedávaj – jeden nebo dva.
Kuba M. : Moje mamka je strašně chytrá. Ta ví skoro úplně všecko.
Ondra : Moje mamka je strašně chytrá na králíky.
Já : Co to znamená ?
Ondra : Že pozná, že má králičí mamka v bříšku miminka. A to taťka teda vůůůbec neumí.
Péťa : Jednou, až budu velkej, to by mě teda zajímalo, jakou budu mít ženskou.
Co dělají rodiče v práci ?
- mamka dělá asistentku. Sedí a kouká
- taťka je vedoucí a velí lidem
- taťka sedí v kanceláři a hlídá tam ty lidi
- mamka prodává v PENNY nákup
- taťka vydělává prachy. Když příjde do práce, pustí počítač a hraje hry
Ondra : Mamka mi ukazovala fotky, jak byli naši v moři, když jsem ještě nebyl na světě. Taťka tam má úplně strašně splasklý nohy.
Já : Čím to bude ?
Ondra : Nooooo, buď je to tim, že je taťka tak jako trochu starší než já. Nebo ho mamka vykrmila.
Linda : My jsme byli na dovolený !
Já : A kde jste byli ?
Linda : Až za první republikou !
Ž jako :
Domča Ř : Žiteto
Já : Copak to je ?
Domča : To je přece takový obilí
Š jako švihák
Štěpán : No a to jsem já !
Zapsala Kamila Marešová