Základní škola a Mateřská škola Postupice

Školní 153, 257 01 Postupice

Školní řád

vydává ředitelka školy podle § 30 odst. 1 školského zákona

č.j. 10/2018

Účinnost od: 1. 9. 2018

Spisový znak: 1.2

Skartační znak: A 5

 

A. Podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a zákonných zástupců

 

1.  Žáci jsou ze zákona povinni řádně docházet do školy, řádně se vzdělávat, být řádně připraven na vyučování (mít pomůcky), účastnit se všech akcí a činností organizovaných školou, dodržovat školní a vnitřní řády a další předpisy, plnit pokyny pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců školy. Žák je zodpovědný za své studijní výsledky a za své chování. V případě nedodržování těchto pravidel se vystavuje postihu výchovných opatření.

 

2. Žáci mají právo na vzdělání a školské služby, na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání, na poradenskou pomoc školy, mají právo zakládat samosprávné orgány žáků, vyjadřovat se k rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání.

 

3. Každý žák školy má právo vyjadřovat své mínění a názory. Činí tak vždy slušným způsobem. Má právo na svobodu myšlení, svědomí, náboženství, sdružování a na získávání informací. Žák nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, rodiny nebo korespondence ani nezákonným útokům na svou čest a pověst.

 

4. Každý žák i jeho zákonný zástupce má právo obrátit se na třídního učitele, vyučujícího, vychovatelku, výchovného poradce nebo přímo na ředitelku školy s návrhy, náměty, připomínkami ke zlepšení práce školy, ale i v případech, kdy se domnívá, že se mu děje křivda apod. Připomínky k činnosti školy může žák vznést osobně, prostřednictvím rodičů, Rady dětí nebo anonymně do schránky důvěry.

 

5.  Rodiče nebo zákonní zástupci jsou ze zákona povinni zajistit řádnou docházku dítěte do školy, informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, dokládat důvody nepřítomnosti dítěte, oznamovat škole podstatné údaje týkající se žáka a jejich změny, osobně se účastnit projednávání otázek týkajících se vzdělání dítěte. Pokud se k tomuto jednání nedostaví, porušují školský zákon. Škola tak zahájí jednání s OSPODem Benešov.

 

6.  Rodič má právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, které dostane kdykoli po dohodě s učitelem, minimálně 3x ročně na třídních schůzkách, na poradenskou pomoc školy, volit a být volen do Školské rady, vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání dítěte. Plně respektujeme práva a odpovědnost rodičů vést dítě způsobem, který odpovídá rozvoji jeho schopností, a odpovědnost rodičů za výchovu dítěte.

 

7. V případě, že žák nebude respektovat školní řád, budou informováni rodiče. V případě opakovaného nebo hrubého přestupku rozhodne o výchovných opatřeních třídní učitel nebo ředitelka školy.

 

B. Podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci ve škole

 

1.  Ke všem zaměstnancům školy i jiným dospělým osobám se žáci chovají zdvořile a při setkání zdraví. Žáci jsou k sobě navzájem ohleduplní a pomáhají si. Ubližování spolužákům je nepřípustné. V případě tzv. „šikany“ se žáci vystavují výchovným opatřením v podobě snížené známky z chování. Povinností každého zaměstnance a žáka je potlačovat veškeré projevy diskriminace, netolerance a rasismu.

 

2. Všichni zaměstnanci ve škole se k sobě chovají profesionálně a společně, každý podle své náplně, pečují o žáky a prostředí.

 

3. Každý rodič si může vyžádat konzultaci s jakýmkoli pracovníkem školy.

 

4. Postup při vyřizování stížností a oznámení je následující:

a)      písemnou stížnost nebo oznámení, přijme pověřený pracovník, který ji zaeviduje a předá povinné osobě. Stížnosti se přijímají každý pracovní den v obvyklé pracovní době. Ústní stížnosti vyřizuje ředitelka školy. O ústních stížnostech, které nelze vyřídit ihned při jejich podání, se sepíše záznam, který se po přečtení předloží stěžovateli k podpisu. O závažných stížnostech musí být neprodleně informována ředitelka školy.

b)      evidence všech došlých a ústně podaných stížností musí být vedena tak, aby obsahovala datum podání, jméno, příjmení a adresu stěžovatele, jméno osoby, proti které stížnost směřuje, předmět stížnosti, kdy a komu byla dána k vyřízení, výsledek šetření, opatření k zjednání nápravy. Evidence musí umožňovat soustavnou kontrolu včasnosti a správnosti vyřizování stížností.

c)       stížnosti se vyřizují do 10 dnů ode dne doručení. Příjem podaných stížností a těch, které nelze vyřídit do 10 dnů, musí být stěžovateli potvrzen do 5 dnů ode dne doručení. Stížnosti, které nelze vyřídit do 10 dnů, musí být vyřízeny do 30 dnů, přičemž o důvodech prodlevy musí být stěžovatel informován. Organizace, která stížnost postoupila jiné organizaci k prošetření, je povinna stížnost vyřídit do 10 dnů po obdržení zprávy o jejím prošetření. Stížnost, jejíž vyřízení náleží do působnosti jiné organizace, musí být postoupena do 5 dnů ode dne doručení. Je nepřípustné postupovat stížnost pracovníkovi, proti kterému stížnost směřuje.

d)     o ústních jednáních při prošetřování stížností se sepíše zápis, který musí obsahovat jména všech zúčastněných osob, stručné vylíčení průběhu a výsledku jednání a doložku, že účastníci byli s obsahem zápisu seznámeni. Všichni účastníci jednání zápis podepíši. Pokud některý účastník podpis odmítne nebo nesouhlasí s obsahem zápisu, poznamená se to s uvedením důvodů. Vedoucí organizace je povinen neprodleně provést opatření potřebná k odstranění závad, které byly důvodem ke stížnosti a sledovat, zda jsou řádně plněna.

5. Práva pedagogických pracovníků
Pedagogičtí pracovníci mají při výkonu své pedagogické činnosti právo

a) na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti, zejména na ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany dětí, žáků, studentů nebo zákonných zástupců dětí a žáků a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s pedagogickým pracovníkem ve škole,

b) aby nebylo do jejich přímé pedagogické činnosti zasahováno v rozporu s právními předpisy,

c) na využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení v souladu se zásadami a cíli vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálněpedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti,

d) volit a být voleni do školské rady,

e) na objektivní hodnocení své pedagogické činnosti.

6. Povinnosti pedagogických pracovníků
Pedagogický pracovník je povinen
a) vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání, viz
§ 2

b) chránit a respektovat práva dítěte, žáka nebo studenta,

c) chránit bezpečí a zdraví dítěte, žáka a studenta a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních,

d) svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj,

e) zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu dětí, žáků a studentů a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku,

f) poskytovat dítěti, žáku, studentovi nebo zákonnému zástupci nezletilého dítěte nebo žáka informace spojené s výchovou a vzděláváním.

C. Provoz a vnitřní režim školy

 

1.   Žák je povinen chodit do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin. Školní budova se otevírá v 6.45 hodin pro žáky zapsané do školní družiny, kteří se zde řídí Vnitřním řádem školní družiny (vyvěšen v ŠD). Ostatní žáci vstupují do školy v 7.40 hodin.

 

2.  Žáci chodí slušně a čistě oblečeni a upraveni. Ve společenských prostorách školy je neslušné nosit pokrývky hlavy.

 

3.  Po příchodu do budovy si žáci odkládají obuv a svršky v šatnách a ihned odcházejí do školní družiny nebo učeben. V průběhu vyučování je žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením vyučujícího. Přístup do šaten je omezen magnetickým zámkem, kterým je uzamčena škola.  Dozor v šatnách zajišťuje před vyučováním a o poledních přestávkách pan školník. Žáci dbají na to, aby v šatně nenechávali cenné věci. Žáci také odpovídají za to, že budou mít své věci ve svých skříňkách a budou si je zamykat vlastním klíčem.

 

4.  Dozor nad žáky je zajištěn 20 minut před začátkem dopoledního vyučování, o polední přestávce, pokud zůstanou ve třídě, a končí odchodem žáků ze školní budovy. Pokud žáci o polední přestávce opustí budovu školy, dozor nad nimi stanoven není. Dozor nad žáky se řídí rozvrhem dozorů (vyvěšen ve sborovně a na chodbách).

 

5.  Dopolední vyučování začíná v 8,00 hodin podle rozvrhu tříd. Žáci přicházejí do třídy nejpozději 5 minut před zahájením výuky, aby se mohli včas připravit na vyučování. Ti, kteří chodí na oběd domů, přicházejí na odpolední vyučování ve 12,25 hod., resp. 13,15 hod. Odpolední vyučování končí nejpozději ve 15,05 hod. (Režim dne – příloha č. 2)

 

6. Vstup zákonných zástupců a dalších osob do budovy školy během provozu je možný po zazvonění a identifikaci domácím telefonem. Po otevření je třeba vyčkat příchodu zaměstnance, který otevíral a který návštěvu doprovodí k vyžádané osobě. Tato osoba se postará, aby návštěva odešla v pořádku z budovy školy. Vstup do areálu školy je povolen jen osobám, které jsou cizími strávníky nebo mají zaplacen pronájem tělocvičny nebo hřiště. Tyto osoby respektují pravidla nastavená v řádu školy.

 

7.  Do tělocvičny, odborných učeben apod. odcházejí žáci organizovaně pod vedením vyučujícího. Pokud se vyučující do 5 minut po zvonění nedostaví, zástupce třídy jde ohlásit jeho nepřítomnost do kanceláře školy. V těchto pracovnách se žáci řídí jejich řády (vyvěšeny v pracovnách). Vyučující Tv odpovídají za pořádek v šatně Tv.

 

8.  Po skončení vyučování odvádí vyučující žáky do šaten zadním schodištěm. Pokud nemá vyučování, počká, až poslední žák opustí prostor šaten. Žáci odcházejí sami do školní jídelny, družiny nebo domů. Při odchodu ze školní budovy žáci důsledně zavírají dveře opatřené elektrickým zámkem. Školní tašky odkládají žáci pouze v prostorách družiny nebo do svých skříněk v šatně, v případě odpoledního vyučování si žáci 1. stupně ponechají tašky ve třídách.

 

9.  Při zájmové činnosti se žáci scházejí 5 minut před zahájením činnosti před školní budovou a vyčkají příchodu vedoucího. Pouze s ním vcházejí do školní budovy. Vedoucí nad nimi vykonává dozor po celou dobu pobytu ve škole a dohlíží na ně až do odchodu z budovy.

Děti ze školní družiny, které chodí na kroužky, si vyzvedává vedoucí kroužku přímo ve školní družině.

 

10.  Do jídelny vstupují žáci po vyzvání dozorujícího učitele. Přicházejí sami ze šaten a řadí se před jídelnou. Žáci zachovávají všechna pravidla kulturního stolování.

 

11. Užívat mobilní telefon ve škole je možné o přestávce. Při vyučování je zakázáno mít mobil zapnutý. Je zakázáno v budově i areálu školy pořizovat zvukové záznamy i videozáznamy všech žáků a zaměstnanců školy. Porušením tohoto bodu se žák vystavuje výchovnému opatření v podobě snížené známky z chování.

 

12.  Během vyučovacích hodin se žáci chovají ukázněně, bez svolení učitele neopouštějí třídu ani své místo. Z důvodů slušného chování při vyučování nejedí a nežvýkají žvýkačky. Dbají, aby odpadky odhazovali do odpadkových košů a aby odpad třídili. Žáci jsou povinni být ve třídách před zvoněním na další vyučovací hodinu, aby se mohli připravit na vyučování.

 

13. Každý žák dbá na svou vizitku - žákovskou knížku. Při ztrátě nebo soustavném nenošení žákovské knížky se žák vystavuje výchovným opatřením. Závažnost činu posoudí třídní učitel. Pokud dojde k falšování záznamů v žákovské knížce, vystavuje se žák výchovnému opatření v podobě snížené známky z chování.

 

D. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků

 

1.   Žáci se chovají tak, aby při pobytu ve škole i mimo školu neohrozili sebe, ostatní spolužáky či jiné osoby. O přestávkách nepřecházejí zbytečně do šaten a zdržují se pouze na poschodí, kde bude probíhat jejich další výuka. O malých přestávkách se připravují na další vyučování, dojdou si na WC a se zvoněním na začátek hodiny jsou na svém místě připraveni na další hodinu. O všech přestávkách dbají žáci pokynů dozírajících učitelů nebo zaměstnanců školy.

 

2.  Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Vybavená lékárnička je ve sborovně.

 

3.  Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu v budově nebo areálu školy v době školní docházky nebo při mimoškolních aktivitách jsou žáci povinni hlásit ihned svému třídnímu učiteli nebo někomu z vyučujících. Povinností každého zaměstnance školy je poskytnout okamžitou první pomoc, popř. zajistit lékařské ošetření, informovat rodiče, třídního učitele a vedení školy, zaznamenat úraz. Rodiče jsou povinni škole oznámit úraz svého dítěte ihned, nejpozději do 2 dnů, kdy se o něm dověděli. Těžké úrazy žáků a pracovníků na LVK, školním výletě apod. je třeba ihned hlásit škole. Škola vede evidenci úrazů dětí a žáků, k nimž došlo při činnostech v průběhu vyučování i při dalších akcích pořádaných školou, vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným institucím.

 

4.  Žákům není dovoleno v době mimo vyučování zdržovat se v areálu školy bez dozoru učitele. Žáci jsou povinni šetřit zeleň v okolí školy.

 

5.  Žáci jsou povinni přezouvat se do vhodné obuvi, nejlépe pantoflí, dbát na hygienu zvlášť před jídlem a po použití WC.

 

6. Okna v učebnách nesmí být otevřená o přestávkách a pokud není ve třídě přítomen dozor.

 

7.  Žákům je zakázáno manipulovat s okny a s roletami, s elektrickými spotřebiči o napětí 220 V, vypínači, elektrickým vedením a hasicími přístroji bez dozoru učitele. Všichni jsou povinni šetřit všemi druhy energií podle svých možností. Omezí i pouštění vody z kohoutku s výjimkou mazání tabule.

 

8.  Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k výuce. Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu učiteli. Do školy nenosí žádné cenné věci ani velké obnosy peněz, pouze v případě nutnosti. Pak mají možnost si tyto věci uložit v kanceláři školy. Jinak odpovídají za ztrátu věcí nebo peněz sami. Hodinky, šperky apod. mají neustále u sebe, pokud je musí odložit, např. v hodině tělocviku, svěřují je do úschovy vyučujícímu.

 

9.  Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy zajišťuje škola bezpečnost vždy nejméně jedním zaměstnancem školy - pedagogickým pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům. Na předem určeném místě zajistí dozor 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáků a to zápisem do žákovské knížky, nebo jinou písemnou informací.

 

10. Žáci se řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kursy nebo exkurze platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni, učitel provede záznam poučení. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení

 

11.  Při výuce v tělocvičně, dílnách, na pozemcích, v laboratoři a školní kuchyňce zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy. Řády odborných učeben tvoří přílohu řádu školy.

 

12. Všichni žáci i pracovníci školy jsou povinni se řídit poplachovými a požárními směrnicemi vyvěšenými v prostorách školy.

 

13.  Každý dospělý má povinnost vyzvat osobu, která vstoupila do areálu školy nebo do školy s cigaretou, aby zanechala kouření.

 

14. Je zakázáno požívat nebo být pod vlivem alkoholických nápojů, kouřit, nosit, držet, manipulovat, distribuovat a zneužívat návykové látky v budově i v areálu školy, při vyučování nebo na akcích školy. Rovněž je zakázáno provozovat hazardní hry. Nedodržením tohoto bodu se žáci vystavují výchovným opatřením v podobě snížené známky z chování.

 

E. Podmínky zacházení s majetkem školy

 

1.  Každý je zodpovědný za škody, které způsobí úmyslně nebo z nedbalosti. Proto poškození nebo poničení učebnic, žákovských knížek, školních potřeb a majetku školy, žáků, učitelů či jiných osob hradí rodiče žáka, který poškození způsobil.

 

2.  Každý ví, že krádež je protiprávní jednání. Pokud se stane krádež ve škole, ohlásí škola čin orgánům činným v trestním řízení.

 

3.  Je zakázáno svévolné instalování programů na školní počítače.

4. Žáci a studenti (popř. zákonní zástupci) odpovídají za škodu podle obecné úpravy občanského zákoníku či podle zvláštní úpravy § 391 zákoníku práce. Nezletilý odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal. Vykonává-li dohled organizace, její pracovníci dohledem pověření sami za škodu takto vzniklou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.

F. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů

 

1.Zásady hodnocení prospěchu

1.1. Hodnocení výsledků vzdělávání musí být pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení. Vychází z míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu.

 

1.2. Hodnocení by mělo mít motivační funkci. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani objektivnímu. Postupuje vůči žákovi s taktem. V případě negativního hodnocení poskytne žákovi možnost pro dosažení úspěšnějšího hodnocení. Učitel zahrne v celkovém hodnocení kvalitu práce, aktivitu, píli, snahu a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených činností, projevů, výkonů, výsledků. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

 

1.3. Kritérii pro klasifikaci prospěchu jsou: úplnost, přesnost, trvalost osvojení znalostí; kvalita a rozsah získaných dovedností; uplatňování znalostí a dovedností při řešení úkolů; kvalita práce s informacemi; spolupráce s ostatními; píle a přístup ke vzdělání; kvalita myšlení – samostatnost, tvořivost, originalita; kvalita komunikativních dovedností; dovednost umět se učit, klíčové kompetence – např. psaní domácích úkolů, příprava na vyučování, doplnění látky po nepřítomnosti ve škole atd.

 

1.4. Přechází-li žák do jiné školy, zašle ředitelka dosavadní školy škole, na niž žák přechází, dokumentaci o žákovi a záznam o jeho chování a prospěchu za neukončené klasifikační období.

 

1.5. U žáků s doporučenými podpůrnými opatřeními se při hodnocení a klasifikaci přihlédne

k charakteru postižení nebo znevýhodnění. Klasifikace těchto žáků se řídí vyhl. 48/2005 Sb. U žáků s podpůrnými opatřeními 2. – 5. st. se může podle Doporučení některá oblast nehodnotit. Ředitelka školy rozhodne o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka.

 

1.6. Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo při opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň "prospěl".

 

1.7. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.

 

1.8. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 30. září. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů, klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník. Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "nehodnocen(a)".

 

1.9. Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, požádat ředitelku školy o jeho komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušného školního inspektora. Ředitelka školy nebo školní inspektor oprávněnost žádosti posoudí a neprodleně zástupci žáka sdělí, zda bude žák přezkoušen.

 

1.10. Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo "uvolněn(a)".

 

2. Zásady hodnocení chování

2.1. Hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. Rozhoduje o něm ředitelka po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující.

 

2.2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) během klasifikačního období.

 

3. Zásady slovního hodnocení

3.1. Učitel popíše slovním vyjádřením výsledky vzdělávání žáka stanovené školním vzdělávacím programem, chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku.

 

3.2. Učitel zahrne do slovního hodnocení posouzení výsledků vzdělávání žáka v jeho vývoji, přihlíží ke vzdělávacím a osobnostním předpokladům žáka, ohodnotí jeho píli a jeho přístup ke vzdělávání, přičemž přihlédne i k souvislostem, které ovlivňují jeho výkon, a naznačí další rozvoj žáka. Učitel uvede zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty.

 

3.3. Při slovním hodnocení se postupuje obdobně podle zásad a kritérií pro klasifikaci, neboť musí být zachována vazba mezi klasifikací (číselným vyjádřením) a slovním hodnocením.

O použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace rozhoduje v souladu se školským zákonem ředitelka na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

 

3.4. Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

 

3.5  Pokud jsou výsledky vzdělávání žáka v jednom nebo více předmětech nebo chování hodnoceny slovně, je v rubrice pro příslušný předmět nebo chování uvedeno „hodnocen slovně“ nebo „hodnocena slovně“ a text slovního hodnocení se uvede na list B. List B je určen pouze pro jedno pololetí a samostatně bez listu A je neplatný.

 

4. Zásady sebehodnocení

4.1. Učitel vytváří dovednost žáka hodnotit sám sebe, podporuje sebehodnocení a vzájemné hodnocení jako přirozenou součást procesu hodnocení. Učitel navyká žáka na situace, kdy bude hodnocení pedagogem, skupinou, či jiným žákem předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno. Sebehodnocení žáka s argumentací zpravidla předchází hodnocení pedagogem s argumentací.

 

4.2. Každý žák by měl umět kriticky zhodnotit svůj vlastní výkon  během vyučovací hodiny, posoudit práci druhých, obhájit svůj názor a podložit ho argumenty, přijmout kritiku a snažit se o nápravu.

 

5. Klasifikace chování

5.1. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Ve škole jsou žáci hodnoceni a klasifikováni za své chování v době vyučování. Porušil-li žák zásadním způsobem pravidla společenského a lidského chování mimo vyučování, zaujmou učitelé vůči takovému chování etický postoj a využijí žákova pochybení k pedagogickému působení na žáka, případně na další žáky. I pro hodnocení chování žáka lze použít slovní hodnocení.

 

5.2. Chování žáka je klasifikováno těmito stupni:

1 - velmi dobré

2 - uspokojivé

3 - neuspokojivé.

 

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování, ustanovení řádu školy a pravidla společenského chování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

 

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními řádu školy. Žák se dopustí závažnějšího přestupku proti pravidlům slušného chování nebo řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Přistupuje k výchovným opatřením s projevenou snahou své jednání napravit nebo zlepšit své chování.

 

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Svá pochybení a výchovná opatření buď nepřijímá nebo je vůči nim apatický. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 

6. Celková klasifikace žáka

6.1.Celkový prospěch žáka je hodnocen stupni:

prospěl/a s vyznamenáním

prospěl/a

neprospěl/a

nehodnocen/a v 1. pololetí, neprospěl/a ve 2. pololetí

 

Prospěl/a s vyznamenáním

Žák není v žádném povinném předmětu stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení při celkové klasifikaci stupněm horším než "2 -chvalitebný", průměr z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem nemá horší než  1,5 a jeho chování je velmi dobré.

 

Prospěl/a

Žák není v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení při celkové klasifikaci stupněm "5 - nedostatečný"; nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

 

Neprospěl/a

Žák je v některém povinném předmětu stanoveném školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení při celkové klasifikaci stupněm "5 - nedostatečný" nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci 2. pololetí.

 

Nehodnocen/a

Žák je nehodnocen, jestliže není možné ho hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

 

6.2. Na vysvědčení se 1. stupeň hodnotí číslicí, 2. stupeň slovním vyjádřením odpovídající číslici.

 

6.3. Hodnocení zájmových útvarů se na vysvědčení neprovádí. Zapisuje se do katalogových listů a Bakalářů a informace o hodnocení se zapíše do žákovských knížek.

 

7. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

7.1.Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:

1 - výborný

2 - chvalitebný

3 - dobrý

4 - dostatečný

5 - nedostatečný.

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

 

7.2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto stupňů:

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované výstupy z předmětu dané ŠVP na nejvyšší úrovni, ovládá poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Dokáže pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními. Dokáže si zorganizovat vlastní práci. Prokazuje snahu a vzdělávací aktivitu. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Ty dovede využívat ke svému zlepšení. Klíčové kompetence plní na nejvyšší úrovni dané ŠVP s přihlédnutím k individuálním možnostem, dispozicím a přiznaným podpůrným opatřením.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované výstupy z předmětu dané ŠVP s mírnou podporou, ovládá poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně a chápe jejich vzájemné vztahy.  Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Dokáže si zorganizovat vlastní práci, je zpravidla samostatný, pilný, většinou prokazuje snahu a aktivitu. Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Dokáže se učit s malou dopomocí. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Klíčové kompetence plní s mírnou podporou s přihlédnutím k individuálním možnostem, dispozicím a přiznaným podpůrným opatřením.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák ovládá požadované výstupy z předmětu dané ŠVP s mírnou podporou a dopomocí, má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb, vyžaduje pomoc učitele. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Má problémy si zorganizovat vlastní práci, je méně samostatný, někdy prokazuje píli, snahu a aktivitu. Myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, neoriginální, v jeho logice se vyskytují chyby. Při práci s informacemi má častější problémy, nejen při jejich získávání a třídění, ale zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje podporu nebo pomoc. Klíčové kompetence plní s mírnou podporou a dopomocí s přihlédnutím k individuálním možnostem, dispozicím a přiznaným podpůrným opatřením.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák ovládá požadované výstupy z předmětu dané ŠVP s velkou podporou a dopomocí, má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Jedině s pomocí učitele je schopen zorganizovat vlastní práci. Málokdy prokazuje píli, snahu a aktivitu. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Napodobuje ostatní, často i chybně, není tvořivý.  Některé závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při práci s informacemi má zásadní problémy, často je nedovede zpracovat. Při spolupráci s ostatními vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc ostatních, nebo je při ní pasivní. Klíčové kompetence plní s velkou podporou a dopomocí s  přihlédnutím k individuálním možnostem, dispozicím a přiznaným podpůrným opatřením.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neplní požadované výstupy z předmětu dané ŠVP, požadované poznatky si neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby nebo je nedokáže uplatňovat. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Zpravidla neprokazuje píli, jeho snaha je minimální nebo krátkodobá. Nedovede pracovat s informacemi, a to ani při jejich vyhledávání. Nedokáže spolupracovat s ostatními i přes pomoc a podporu. Nedovede se samostatně učit. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Klíčové kompetence neplní i s přihlédnutím k individuálním možnostem, dispozicím a přiznaným podpůrným opatřením.

 

Příklad hodnocení:

 

8. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

8.1. Převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní vyučování a laboratorní práce,

Při klasifikaci se hodnotí:

vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, kvalita výsledků činností, organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

 

8.2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto stupňů:

 

Stupeň 1 ( výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Klíčové kompetence pracovní plní na nejvyšší úrovni dané ŠVP s přihlédnutím k individuálním možnostem, dispozicím a přiznaným podpůrným opatřením.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při

praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Klíčové kompetence pracovní plní s mírnou podporou s přihlédnutím k individuálním možnostem, dispozicím a přiznaným podpůrným opatřením.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti.

V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Klíčové kompetence pracovní plní s mírnou podporou a dopomocí s přihlédnutím k individuálním možnostem, dispozicím a přiznaným podpůrným opatřením.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci

učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel

se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Klíčové kompetence pracovní plní s velkou podporou a dopomocí s přihlédnutím k individuálním možnostem, dispozicím a přiznaným podpůrným opatřením.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Klíčové kompetence pracovní neplní ani s přihlédnutím k individuálním možnostem, dispozicím a přiznaným podpůrným opatřením.

 

9. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

9.1. Převahu výchovného zaměření mají výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná

výchova. Při klasifikaci se hodnotí:

stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

 

9.2. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto stupňů:

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované výstupy z předmětu dané ŠVP na nejvyšší úrovni, je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Klíčové kompetence plní na nejvyšší úrovni dané ŠVP s přihlédnutím k individuálním možnostem, dispozicím a přiznaným podpůrným opatřením.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované výstupy z předmětu dané ŠVP s mírnou podporou, je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost. Klíčové kompetence dané ŠVP plní na s mírnou podporou s přihlédnutím k individuálním možnostem, dispozicím a přiznaným podpůrným opatřením.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák ovládá požadované výstupy z předmětu dané ŠVP s mírnou podporou a dopomocí, je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští

se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a

tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Klíčové kompetence plní s mírnou podporou a dopomocí s přihlédnutím k individuálním možnostem, dispozicím a přiznaným podpůrným opatřením.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák ovládá požadované výstupy z předmětu dané ŠVP s velkou podporou a dopomocí, je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Klíčové kompetence plní s velkou podporou a dopomocí s přihlédnutím k individuálním možnostem, dispozicím a přiznaným podpůrným opatřením.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neplní požadované výstupy z předmětu dané ŠVP, je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Klíčové kompetence neplní ani s přihlédnutím k individuálním možnostem, dispozicím a přiznaným podpůrným opatřením.

 

10. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

10.1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, projekty,...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i s psychologickými a zdravotnickými pracovníky.

 

10.2. Žák musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období

z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

 

10.3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům.

 

10.4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

 

10.5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

 

10.6. Součástí hodnocení předmětu může být i plnění zadaných domácích úkolů. Vyučující může zhodnotit jejich kvalitu známkou, pokud žákům svůj záměr oznámí při zadávání práce.

 

10.7.Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

 

10.8. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

 

10.9. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.

 

10.10. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.

 

10.11. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu.

 

10.12. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

 

10.13. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí.

 

10.14. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo konzultacích, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.

 

10.15. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.

 

10.16. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.

 

10.17. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.

 

10.18. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů na pedagogické radě.

 

11. Klasifikace a hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

11.1. Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření.  Podpůrnými opatřeními se rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám žáka. Tito žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření z výčtu uvedeného v § 16 školského zákona. Podpůrná opatření realizuje škola a školské zařízení.
   Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do pěti stupňů. Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola i bez doporučení školského poradenského zařízení (ŠPZ) na základě plánu pedagogické podpory (PLPP). Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s Doporučením ŠPZ. Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Podpůrná opatření ve škole spočívají v:

a)      poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení,

b)      úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče a včetně prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání až o dva roky,

c)      úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání,

d)     použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, Braillova písma a podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů,

e)      úpravě očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovými vzdělávacími programy a akreditovanými vzdělávacími programy,

f)       vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,

g)      využití asistenta pedagoga,

h)      využití dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo možnosti působení osob poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpisů

i)        poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených.

     Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami může probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace za pomoci podpůrných opatření. Pedagogové neustále diagnostikují své žáky. Pokud si všimnou některých příznaků vývojové  poruchy učení, chování nebo toho, že se žáci dostanou do situací odchylujících se od normy, kdy nepodávají svůj optimální výkon, jsou povinni jim nabídnout pomoc. Pokud má žák potíže pouze v jednom předmětu, zvolí přiměřený postup pro nápravu.  Zároveň informují třídního učitele a výchovného poradce.

     Pokud má žák potíže ve více předmětech, svolá třídní učitel schůzku dotčených učitelů. Společně prodiskutují pomoc žákovi. Ta bude spočívat v sestavení Plánu pedagogické podpory (PLPP). PLPP sestavuje třídní učitel za pomoci výchovného poradce. PLPP má písemnou podobu v předepsaném formuláři. Výchovný poradce stanoví termín přípravy PLPP a organizuje společné schůzky s rodiči, pedagogy, vedením školy i žákem samotným. Vyhodnocení PLPP proběhne vždy po měsíci práce s ním. Podílí se na něm všichni dotčení učitelé, zápis provede třídní učitel. Závěrečné hodnocení, které práci s PLPP uzavře, nastane po 3 měsících. Pokud se žák nezlepšil, svolá třídní učitel a výchovný poradce schůzku s rodiči žáka, kde je informují o výsledku práce s PLPP a dohodnou se s rodiči na vyšetření v PPP. Dále se bude postupovat podle Doporučení, které PPP vydá. Do té doby stále platí PLPP.

     Pokud bude mezi podpůrnými opatřeními individuální vzdělávací plán (IVP),  budou se žáci vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě IVP. Práce na sestavní IVP jsou zahájeny okamžitě po obdržení Doporučení školského poradenského zařízení. IVP je sestaven nejpozději do jednoho měsíce od obdržení doporučení školského poradenského zařízení. Ve spolupráci a na Doporučení příslušných speciálně pedagogických center nebo pedagogicko-psychologických poraden budou realizovány změny, týkající se těchto žáků. O povolení IVP musí rodiče požádat ředitelku školy, která ho povolí zpravidla na dobu jednoho školního roku. Třídní učitel zajistí písemný informovaný souhlas zákonného zástupce žáka, bez kterého nemůže být IVP prováděn. IVP sestavuje třídní učitel za pomoci výchovného poradce, má písemnou podobu v předepsaném formuláři. Po povolení IVP všechny údaje zaznamená do školní matriky. Doba realizace IVP je dána platností Doporučení PPP. Při klasifikaci těchto dětí zohledníme druh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění a hodnotíme je s tolerancí dle školského zákona. Respektujeme individualitu žáka, uplatňujeme diferenciaci  a individualizaci vzdělání, spolupracujeme s odborníky. IVP se vyhodnocuje pravidelně na pedagogických radách s pedagogy a na třídních schůzkách s rodiči.

     V případě podpůrného opatření (spočívajícího v úpravě očekávaných výstupů) pro žáky s LMP od třetího stupně podpory, bude pro tvorbu IVP využívána minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů. Minimální doporučená úroveň, která je stanovena v RVP ZV pro 3., 5. a  9. ročník, bude na základě Doporučení školského poradenského zařízení rozpracována pro konkrétní ročník v IVP žáka s přiznaným podpůrným opatřením. U těchto žáků lze nahradit části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů jinými vzdělávacími obsahy nebo celý vzdělávací obsah nahradit vzdělávacím obsahem jiného oboru. Postup tvorby, realizace a vyhodnocování IVP je stejný jako v případě IVP ostatních žáků. IVP může být během roku  upravován podle potřeb žáka. Při tvorbě IVP bude využíváno metodické podpory školního poradenského pracoviště a metodická podpora na Metodickém portále RVP.CZ.

 

11.2. U žáků s doporučenými podpůrnými opatřeními se při jejich hodnocení a klasifikaci přihlédne k vyhl. 27/2016 Sb. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

 

11.3. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Při klasifikaci se nevycházím z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.  Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Klasifikace je provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.

 

11.4. Dítě lze hodnotit slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce o jeden stupeň, tak i o několik stupňů. Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ve spolupráci s rodiči. Tatáž pravidla platí i u žáků se sociálním znevýhodněním.

 

11.5. Ředitelka školy může povolit, aby pro dítě se specifickými poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální vzdělávací plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícími a rodiči dítěte; vypracovávají se krátce a rámcově v písemné formě. Doporučuje se sdělit odpovídajícím způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a zohledněného přístupu k hodnocení a klasifikaci žáka s postižením nebo znevýhodněním.

 

11.6. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.

 

12. Opravné a komisionální zkoušky

12.1. Žákovi, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech stupněm "nedostatečný", ředitelka školy umožní vykonat opravné zkoušky.

 

12.2. Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitelka školy. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitelka školy vykonání opravných zkoušek nejpozději do 30. září; do té doby navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku.

 

12.3. Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný.

 

12.4. Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.

 

12.5. Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím ředitelka, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitelka školy nebo jí pověřený učitel zkoušející školy, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

 

12.6. Výsledek přezkoušení sdělí ředitelka školy prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka, další přezkoušení žáka je nepřípustné. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

 

G. Podmínky ukládání výchovných opatření

 

1. Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.

 

2. Třídní učitel, ředitelka školy, zástupce obce může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen "pochvala"). Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitelka školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu do žákovské knížky, na zvláštním formuláři školy, výjimečně v doložce na vysvědčení. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do katalogových listů a Bakalářů.

 

3. Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu nebo při porušení obecně daných pravidel chování. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky neprodleně oznámí ředitelce školy. Ředitelka školy uděluje důtku po projednání v pedagogické radě.

 

4. Ředitelka školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do Bakalářů a  katalogového listu žáka, nezaznamenává se na vysvědčení.

 

5. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

 

6. Ředitelka  školy  nebo  školského  zařízení může v případě zvláště závažného zaviněného  porušení  povinností stanovených školským zákonem nebo školním nebo  vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka  ze  školy nebo školského zařízení. Zvláště  hrubé  opakované slovní  a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům  školy  nebo  školského  zařízení nebo vůči ostatním žákům se považují za zvláště závažné

zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem. Dopustí-li se žák nebo student tohoto jednání, oznámí ředitel školy nebo školského zařízení tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jde-li o nezletilého, a státnímu zastupitelství do následujícího pracovního dne poté, co se o tom dozvěděl.

 

H. Podmínky pro omlouvání a uvolňování žáků z vyučování

 

1.  Nepřítomnost ve vyučování jsou povinni zástupci žáka omluvit do 72 hodin od počátku nepřítomnosti žáka, po návratu žáka do školy písemně na omluvném listu v žákovské knížce. Omluvenku předloží žák třídnímu učiteli ihned, nejpozději do tří dnů, po návratu do školy, jinak se hodiny považují za neomluvené. Každá omluva musí být zapsána v omluvném listu žákovské knížky žáka. Omluvu podepisuje jeden z rodičů nebo zákonných zástupců. Při podezření na neomluvené absence si třídní učitel nebo jiný vyučující vyžádá potvrzení lékaře.

2. Škola může uvolnit žáka z vyučování na určitou dobu na žádost rodičů. Z jedné vyučovací hodiny uvolňuje příslušný vyučující (omluvenku předloží žák třídnímu učiteli), na jeden až dva dny uvolňuje třídní učitel, na delší dobu ředitelka školy. Při uvolnění delším dvou dnů rodiče podávají ředitelce školy písemnou žádost. Odchod žáka z budovy školy (např. k lékaři) ve vyučovací době je možný pouze v doprovodu zaměstnance školy, zákonného zástupce žáka, popř. na základě písemné žádosti, která obsahuje prohlášení zákonného zástupce žáka o převzetí odpovědnosti. Telefonické uvolňování není z hlediska bezpečnosti dětí možné.

 

I. Poučení o povinnosti dodržovat školní řád

 

1. Školní řád je zveřejněn na webových stránkách školy (www.zspostupice.cz) a na veřejném místě ve škole.

 

2. Žáci jsou seznámeni se školním řádem na začátku školního roku a o seznámení je proveden záznam do třídní knihy. Zákonní zástupci jsou s řádem seznámeni na schůzce Záškoláka z.s. na začátku školního roku. Všichni jsou povinni školní řád dodržovat.

 

Školní řád nabývá účinnosti dnem 1.9. 2018 po projednání v pedagogické radě 28.8. 2018.

Schválen Školskou radou dne ……. 2018.

 

V Postupicích 1.9. 2018                                                       Mgr. Miroslava Ottlová

                                                                                                       ředitelka školy

                                               

příloha č.1 školního řádu – Režim dne

příloha č.2 školního řádu – Řády učeben

 

 

Příloha č. 1            Režim dne - vyuč. hodiny, přestávky

 

6,40                     otevřena družina

7,40                     příchod pedagogických pracovníků

7,40                     děti přicházejí do školy

                            nástup na dozory na chodbách a u vchodu (p. školník)

7,40                     odchod dětí ze ŠD do tříd

7,55                     příprava na vyučování - děti jsou ve třídách na svých místech

8,00                     začíná 1. vyučovací hodina

8,45                     končí 1. vyučovací hodina

                            začíná 1. malá přestávka

8,55                     končí 1. malá přestávka

                            začíná 2. vyučovací hodina

9,40                     končí 2. vyučovací hodina

                            začíná velká přestávka

9,50                     příprava na vyučování

9,55                     končí velká přestávka

                            začíná 3. vyučovací hodina

10,40                   končí 3. vyučovací hodina

                            začíná 2. malá přestávka

10,50                   končí 2. malá přestávka

                            začíná 4. vyučovací hodina

11,35                   končí 4. vyučovací hodina   

                            začíná 3. malá přestávka

                            začíná 1. polední přestávka

11,45                   končí 3. malá přestávka

                            začíná 5. vyučovací hodina

12,15                   děti přicházejí do školy po 1. polední přestávce

                            nástup na dozory na chodbách a u vchodu (p. školník)

12,25                   odchod dětí ze ŠD

                            příprava na vyučování po 1. polední přestávce

12,30                   končí 5. vyučovací hodina

                            končí 1. polední přestávka

                            začíná 4. malá přestávka

                            začíná 2. polední přestávka

12,35                   začíná 1. odpolední vyučovací hodina po 1. polední přestávce                            

                            končí 4. malá přestávka

                            začíná 6. vyučovací hodina

13,05                   děti přicházejí do školy po 2. polední přestávce

                            nástup na dozory na chodbách a u vchodu (p. školník)

13,20                   končí 1. odpolední hodina  po 1. polední přestávce

                            začíná 1. malá odpolední přestávka

                            příprava na vyučování po 2. polední přestávce                          

                            končí 6. vyučovací hodina

13,25                   končí 1. malá odpolední přestávka

                            začíná 2. odpolední hodina po 1. polední přestávce

                            končí 2. polední přestávka

                            začíná 1. odpolední hodina  po 2. polední přestávce                                 

14,10                   končí 2. odpolední hodina  po 1. polední přestávce

                            končí 1. odpolední hodina po 2. polední přestávce

                            začíná 2. malá odpolední přestávka

14,20                   končí 2. malá odpolední přestávka

                            začíná 2. odpolední hodina po 2. polední přestávce

15,05                   končí 2. odpolední hodina po 2. polední přestávce

16,45                   končí provoz ŠD a škola se uzamyká